Typy dokumentů

Jméno: Tereza Pojezná

Klíčová slova:

Synonyma:

Související pojmy:

Pojem dokument

Obecně lze pojem dokument definovat jakojakýkoli hmotný nosič, na němž jsou znakově zaznamenané znalosti či zkušenosti (tedy potenciální informace).  <ref>prezentace</ref>

Pojem dokument zavedl v 19. století belgický právník Paul Otlet  (1863 – 1944) diverzifikací pojmu kniha, který původně zahrnoval hliněné destičky, papyrové svitky, pergamenové kodexy a samotnou papírovou knihu.

V současné době existuje teoretický a praktický obor dokumentalistika, jenž se zabývá systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí potenciálních informací.

Od 1. pol. 20. století zprostředkovávají dokumenty mimo knihovny i další instituce, např. bibliografická, dokumentační a informační střediska.

Dělení dokumentů

Dle způsobu záznamu dat

• písemné (textové) – mají formu tištěného či psaného jazykového projevu (mohou je doprovázet i ilustrace
• obrazové – zahrnuje dokumenty tvořené především zobrazeními či znázorněními, které obsah vizualizují bezprostředně nebo prostřednictvím určitých značek - symbolu(př. grafy, diagramy, schémata, mapy, plány, technické výkresy, fotografie, kinematografické dokumenty atd.)
• zvukové (auditivní) – tvoří je záznam zvuku (př. hudba, mluvené slovo, zvuky zvířat atd.), který je reprodukovaná pomocí specifického technického zařízení (př. gramofonové desky, CD, DVD atd.)
• audiovizuální – představuje dokumenty, na nichž je současně zaznamenaný zvuk i obraz (př. VHS, DVD, CD-ROM atd.)
• elektronické – dokumenty, které je možné editovat pomocí technického zařízení (zejména počítače), přičemž neexistuje fyzicky na papíře, ale je virtuálně uložen v počítačové paměti (př. e-kniha, e-časopis atd.)
• digitální – představuje jakýkoli znak fonetické abecedy, obrázkového písma, jakýkoli obraz, zvuk v podobě řetězce jedniček a nul (dokument převedený do dvojkové soustavy)

Dle odvozenosti obsahu

• primární - představuje primární dokument, obsahující vlastní informace a data (př. Monografie, encyklopedie, článek)
• sekundární - informuje o existenci primárních dokumentů, umožňuje zjistit, kde se primární dokument nachází (př. knihovní katalogy, nakladatelské katalogy)
• terciární - obsahuje informace o existenci sekundárních dokumentů (př. soupis bibiliografií)

Dle kontinuity

• periodické - dokumenty vycházející postupně v samostatných částech spojených společným názvem, obsahují označení posloupnosti (např. číslování), mají jednotnou úpravu a jedno obsahové zaměření (př. noviny, časopisy, ročenky atd.)
• neperiodické – jedná se o dokumenty, které byly vydané pouze jedenkrát, a proto představují ukončený celek

Dle míry zveřejnění

• zveřejněné- dokumenty dostupné široké veřejnosti bez omezení
• nezveřejněné – dokumenty, které nejsou přístupné pro veřejnost nebo jsou přístupné pouze v rámci určitých předpisů, které stanovují zacházení s důvěrnými informacemi
• interní – dokumenty vydávané a přístupné v rámci určité organizace

Jednotlivé typy dokumentů

• monografie - dokument skládající se z jedné nebo z většího počtu částí, které jsou předem stanovené nebo předpokládané, tvořící jednu bibliografickou popisnou jednotu

• sborník - publikace dvou nebo více samostatných textů, které jsou zpravidla alespoň rámcově tematicky příbuzné, a které propojuje společný název

• učebnice - dokument podávají  výklad poznatků z určité teoretické či praktické oblasti

• skripta - učební text, určený vysokoškolským studentům zpravidla jako náhrada za chybějící učebnici

• příručka - dokument, jenž umožňuje rychlý přístup k základním informacím a znalostem z určitého vědního oboru či oblasti

• encyklopedie - publikace s abecedním či systematickým uspořádáním, shrnující základní poznatky lidského vědění

• noviny - periodická publikace informující o aktuálních politických, ekonomických, kulturních a jiných událostech doma i v zahraničí

• časopis - dokument s určeným názvem, vycházející v pravidelných týdenních či půlročních intervalech, s předem stanoveným zaměřením

• ročenka - publikace vycházející jednou ročně s účelem poskytnou přehledné informace různého druhu ve vztahu k určité zemi, regionu, instituci nebo oboru

• periodický sborník - sborník obsahující zpravidla původní texty vědeckých prací, vydávaný zejména vědeckými institucemi (univerzitami, vysokými školami či akademickými ústavy)

• nepravé periodikum - dokument vydávaný postupně s neurčenou periodicitou, zpravidla organizacemi, korporacemi a institucemi odborného nebo vědeckého zaměření

• patentový dokument  

• f'iremní literatura -' dokument reklamního, propagačního či obchodního charakteru, vydávaný zejména firmami a obchodními organizaci

• výzkumná zpráva - zpráva informující o řešení výzkumného problému, jeho postupu a dosažených výsledcích.

• legislativní dokument 

• separát - výtisk článku publikovaného dříve v časopisu, jenž slouží speciálně pro potřeby autora

• grafika - dokument, v němž je obsah prezentován dvourozměrný, netextovým zobrazením.

• fotografie - obrazový dokument, obsahující záznam trojrozměrného objektu vytvořený s použitím fotografického přístroje.

Instituce uchovávající dokumenty

• knihovny - kulturní, informační a vzdělávací instituce shromažďující, zpracovávající a uchovávající organizovanou sbírku dokumentů a poskytující knihovnické a informační služby (TDKIV)

• mediatéka – druh knihovny shromažďující a zpřístupňující soubor knih, časopisů, obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů

• artotéky– knihovna vytvořená z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění

• filmotéky - uspořádaná sbírka filmů v knihovně nebo jiné instituci

• videotéky - uspořádaný soubor videodokumentů budovaný v knihovně nebo jiné instituci se studijním, výukovým, rekreačním nebo archivním záměrem

• fondy odvysílaných textů

Použité zdroje:

SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Dokumentografie : Část 1. Typologie dokumentů. Opava : Slezská univerzita, 1993.

KATUŠČÁK,  Dušan, MATTHAEIDESOVÁ, Marta, NOVÁKOVÁ, Marta. Informačná výchova : terminologický a výkladový slovník : odbor knižničná a informačná veda. 1. vyd. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1998. 375 s.