Typy dokumentů

Z WikiKnihovna

Jméno: Tereza Pojezná

Klíčová slova:

Synonyma:

Související pojmy:


Pojem dokument

Obecně lze pojem dokument definovat jakojakýkoli hmotný nosič, na němž jsou znakově zaznamenané znalosti či zkušenosti (tedy potenciální informace).  <ref>prezentace</ref>

Pojem dokument zavedl v 19. století belgický právník Paul Otlet  (1863 – 1944) diverzifikací pojmu kniha, který původně zahrnoval hliněné destičky, papyrové svitky, pergamenové kodexy a samotnou papírovou knihu.

V současné době existuje teoretický a praktický obor dokumentalistika, jenž se zabývá systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí potenciálních informací.

Od 1. pol. 20. století zprostředkovávají dokumenty mimo knihovny i další instituce, např. bibliografická, dokumentační a informační střediska.

Dělení dokumentů

Dle způsobu záznamu dat

  • písemné (textové) – mají formu tištěného či psaného jazykového projevu (mohou je doprovázet i ilustrace
  • obrazové – zahrnuje dokumenty tvořené především zobrazeními či znázorněními, které obsah vizualizují bezprostředně nebo prostřednictvím určitých značek - symbolu(př. grafy, diagramy, schémata, mapy, plány, technické výkresy, fotografie, kinematografické dokumenty atd.)
  • zvukové (auditivní) – tvoří je záznam zvuku (př. hudba, mluvené slovo, zvuky zvířat atd.), který je reprodukovaná pomocí specifického technického zařízení (př. gramofonové desky, CD, DVD atd.)
  • audiovizuální – představuje dokumenty, na nichž je současně zaznamenaný zvuk i obraz (př. VHS, DVD, CD-ROM atd.)
  • elektronické – dokumenty, které je možné editovat pomocí technického zařízení (zejména počítače), přičemž neexistuje fyzicky na papíře, ale je virtuálně uložen v počítačové paměti (př. e-kniha, e-časopis atd.)
  • digitální – představuje jakýkoli znak fonetické abecedy, obrázkového písma, jakýkoli obraz, zvuk v podobě řetězce jedniček a nul (dokument převedený do dvojkové soustavy)

Dle odvozenosti obsahu

  • primární - představuje primární dokument, obsahující vlastní informace a data (př. Monografie, encyklopedie, článek)
  • sekundární - informuje o existenci primárních dokumentů, umožňuje zjistit, kde se primární dokument nachází (př. knihovní katalogy, nakladatelské katalogy)
  • terciární - obsahuje informace o existenci sekundárních dokumentů (př. soupis bibiliografií)

Dle kontinuity

  • periodické - dokumenty vycházející postupně v samostatných částech spojených společným názvem, obsahují označení posloupnosti (např. číslování), mají jednotnou úpravu a jedno obsahové zaměření (př. noviny, časopisy, ročenky atd.)
  • neperiodické – jedná se o dokumenty, které byly vydané pouze jedenkrát, a proto představují ukončený celek

Dle míry zveřejnění

  • zveřejněné- dokumenty dostupné široké veřejnosti bez omezení
  • nezveřejněné – dokumenty, které nejsou přístupné pro veřejnost nebo jsou přístupné pouze v rámci určitých předpisů, které stanovují zacházení s důvěrnými informacemi
  • interní – dokumenty vydávané a přístupné v rámci určité organizace

Jednotlivé typy dokumentů

Monografie 

Dokument skládající se z jedné nebo z většího počtu částí, které jsou předem stanovené nebo předpokládané, tvořící jednu bibliografickou popisnou jednotu.

Sborník 

Publikace dvou nebo více samostatných textů, které jsou zpravidla alespoň rámcově tematicky příbuzné, a které propojuje společný název.

Učebnice

Dokument podávají  výklad poznatků z určité teoretické či praktické oblasti.

Skripta 

Učební text, určený vysokoškolským studentům zpravidla jako náhrada za chybějící učebnici.

Příručka 

Dokument, jenž umožňuje rychlý přístup k základním informacím a znalostem z určitého vědního oboru či oblasti.

Encyklopedie

Publikace s abecedním či systematickým uspořádáním, shrnující základní poznatky lidského vědění.

Noviny

Periodická publikace informující o aktuálních politických, ekonomických, kulturních a jiných událostech doma i v zahraničí.

Časopis 

Dokument s určeným názvem, vycházející v pravidelných týdenních či půlročních intervalech, s předem stanoveným zaměřením.

Ročenka 

Publikace vycházející jednou ročně s účelem poskytnou přehledné informace různého druhu ve vztahu k určité zemi, regionu, instituci nebo oboru.

Periodický sborník 

Sborník obsahující zpravidla původní texty vědeckých prací, vydávaný zejména vědeckými institucemi (univerzitami, vysokými školami či akademickými ústavy).  

Nepravé periodikum

Dokument vydávaný postupně s neurčenou periodicitou, zpravidla organizacemi, korporacemi a institucemi odborného nebo vědeckého zaměření.

Patentový dokument  

Firemní literatura 

Dokument reklamního, propagačního či obchodního charakteru, vydávaný zejména firmami a obchodními organizaci.

Výzkumná zpráva

Zpráva informující o řešení výzkumného problému, jeho postupu a dosažených výsledcích.

Legislativní dokument 

Separát

Výtisk článku publikovaného dříve v časopisu, jenž slouží speciálně pro potřeby autora.

Grafika

Dokument, v němž je obsah prezentován dvourozměrný, netextovým zobrazením.

Fotografie 

Obrazový dokument, obsahující záznam trojrozměrného objektu vytvořený s použitím fotografického přístroje.

Instituce uchovávající dokumenty

Knihovna - kulturní, informační a vzdělávací instituce shromažďující, zpracovávající a uchovávající organizovanou sbírku dokumentů a poskytující knihovnické a informační služby (TDKIV)

Mediatéka – druh knihovny shromažďující a zpřístupňující soubor knih, časopisů, obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů

Artotéka – knihovna vytvořená z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění

Filmotéka - uspořádaná sbírka filmů v knihovně nebo jiné instituci

Videotéka - uspořádaný soubor videodokumentů budovaný v knihovně nebo jiné instituci se studijním, výukovým, rekreačním nebo archivním záměrem

Fondy odvysílaných textů