Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS)
Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (zkráceně MMVS, anglicky International Interlibrary Loan) je typ výpůjční služby, která na základě mezinárodně platných pravidel IFLA umožňuje vypůjčit pro uživatele dokumenty, které potřebuje a které nemá ve fondu žádná knihovna na území státu.[1]
Význam MMVS
Jelikož je poskytování informací stále důležitější, tak i MMVS je chápána jako jeden z nejdůležitějších prvků knihovních služeb. Aby byl zajištěn efektivní, rovnoprávný a rychlý přístup uživatelů k zahraničním dokumentům a informacím, musí fungovat kooperace hlavně mezi vědeckými knihovnami a vědecko-informačními středisky po celém světě. MMVS fungují obdobným způsobem jako meziknihovní výpůjční služby (MVS), jsou prostředníkem mezi uživatelem a potřebným informačním pramenem.
MMVS jsou komplexem služeb zaměřených na spolupráci při zpřístupňování informací a při zabezpečování dostupnosti požadovaných dokumentů nebo jejich kopií a jsou důležitou součástí realizace programu „Universal Availability of Publications“, přijatého organizací UNESCO v roce 1982. Základní myšlenkou programu UAP, která ovlivňuje nejen mezinárodní spolupráci v meziknihovních službách, je fakt, že všechny publikované informace, bez ohledu na to, kdy a kde a jakou formou byly zveřejněny, by měly být přístupné každému čtenáři, a to bez ohledu na to, kde a kdy o ně požádá.[1]
Legislativní dokumenty pro MMVS
Legislativní rámec mezinárodních meziknihovních výpůjčních služeb v České republice:
- zákon č. 257/2001 Sb.
- vyhláška č. 88/2002 Sb.
- metodické pokyny pro meziknihovní služby
- program UAP, doporučení IFLA
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 PLANKOVÁ, Jindra. Tradiční metody užití knihovních materiálů. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2007, roč. 11, č. 1. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/3801
