Kulturní průmysl
Autor: Dana Katrňáková
Klíčová slova: kultura, průmysl
Synonyma: kulturní průmysly, kreativní průmysly
Související pojmy:
- nadřazené:
- podřazené:
Definice
Termín kulturní průmysl (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. "Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."[1] Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín kulturní průmysly, který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.[2]
"Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka)."[3]
Poznámky:
- ↑ CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II. Praha: Institut umění, 2013, s. 13.
- ↑ NĚMEC, Michal. Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.
- ↑ ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In Kulturní a kreativní průmysly v České republice [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.
