Kulturní průmysl

Z WikiKnihovna

Autor: Dana Katrňáková

Klíčová slova: kultura, průmysl

Synonyma: kulturní průmysly, kreativní průmysly

Související pojmy:

nadřazené:
podřazené:

Definice

Termín kulturní průmysl (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. "Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."[1] Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.

Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín kulturní průmysly, který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.[2]

Poznámky:

  1. CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II. Praha: Institut umění, 2013, s. 13.
  2. NĚMEC, Michal. Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf