Confirmation bias
Autor: Pavel Klammert
Klíčová slova: Confirmation bias, bias, rozhodování, psychologie
Synonyma: Konfirmační zkreslení
Související pojmy:
nadřazené – kognitivní zkreslení, heuristika
podřazené - ---
Vymezení
I přes zažitost tohoto pojmu se ve vědeckých kruzích stále nemusíme setkat s jednotným vymezením. Někteří autoři termín “confirmation bias” označují jakožto nepřesný (například:Klayman) a sami preferují spíše termín “confirmation biases”, tedy množné číslo, jež lépe nastiňuje obsáhlost pojmu. Tento fenomén však již dávno přerostl oblast akademické psychologie a je užíván i širokou veřejností, proto jej můžeme vyložit jakožto „tendenci ověřovat si své výchozí předpoklady či názory pouze na základě důkazů, které je potvrzují. Zaměření pozornosti na taková data, která jsou v souladu s výchozím stanoviskem, případně jejich aktivní vyhledávání“.
Jde tedy o vyhledávání či užití informací, jež jsou v souladu s našimi předpoklady nebo domněnkami, spíše než hledání informací, které by je mohly vyvrátit. Nejedná se však o vědomý podvod, ale spíše jde o podvědomý proces, který je výsledkem heuristik, tedy jednoduchých pravidel, dle kterých děláme rozhodnutí.
Historie a výzkumy Projevy konfirmačního zkreslení byly lidem známy již v dávných dobách. O této tendenci najdeme zmínku například již od Aligieriho, Francise Bacona, ale dokonce i Thucydydese (žil v 5. století př. n. l.). Po prvé byl však přesný termín užit anglickým psychologem Peterem Cathcartem Wasenem při experimentu z roku 1960, který je dnes brán jako vzorový příklad tohoto fenoménu (popsán níže). Další, často replikovaný, experiment, který je uváděn na podporu pravdivosti je například „Wason selection task“.
Vybrané potvrzující experimenty
Wasonův experiment Účastníci výzkumu dostali za úkol zjistit pravidlo (pouze to, které měl Watson na mysli – tři čísla se vzrůstající hodnotou), podle kterého se řídí následující tři čísla: 2 – 4 – 6. K tomuto zjištění měli dospět prostým vytvářením vlastních čísel. Tyto pak sdělili experimentátorovi, jež by obratem potvrdil, zdali jsou ve shodě s pravidlem. Wason zjistil, že si účastníci vymysleli pravidlo (kupř. přibývá o 2, po sobě jdoucí sudá čísla atd..) a na něj aplikovali různá čísla, přičemž zkoušeli ta, která jejich pravidlo potvrzují, nikoliv vyvracejí. Vyzkoušeli např. 10-12-14 místo 10-12-13. Wason výsledky pak interpretoval jako tendenci preferovat potvrzování před falzifikací.
Trest smrti Experimentu se zúčastnilo 48 lidí, přičemž 24 bylo pro trest smrti a 24 proti. Během experimentu obdržel každý z účastníků dvě odborné studie zabývající se trestem smrti a jeho úkolem bylo každou studii důkladně prostudovat a posoudit, zdali byla provedena dobře a jak přesvědčivé jsou její závěry. Obě studie byly fiktivní, jedna poukazovala na pokles četnosti vražd po zavedení trestu smrti a zdůrazňovala jeho efektivitu a odstrašující účinek, podle druhé trest smrti má spíše negativní efekt, vede ke zvýšení počtu vražd a měl by být zrušen. Výsledkem bylo, že zastánci trestu smrti hodnotili významně častěji jako odborně správnější i jako přesvědčivější studii podporující trest smrti, zatímco odpůrci hodnotili jako správnější i přesvědčivější studii zamítající trest smrti.
