Symbolické násilí (Bourdieu)

Symbolické násilí (Pierre Bourdieu)

S teorií symbolického násilí poprvé přichází francouzský sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve své knize Nadvláda mužů. Zde popisuje osvojování forem podvědomých schémat vnímání, hodnocení a jednání (habitus), která jsou na základě nyní používaných sociálních struktur vnímána jako pravdivá. Symbolické násilí je de facto nadvláda, která nastává v okamžiku, kdy stuktury poznání jsou utvářeny již existujícími strukturami, které ji zpětně potvrzují. Za přirozený základ dělení symbolického násilí je považováno zejmená dělení dle pohlaví a biologických odlišností, kdy je upřednostňováno zejména mužské pohlaví a ženské pohlaví je upozaďováno (což může vést až k pokřivenému vnímání sebe sama).
Jako typický habitus můžeme například použít tvrzení, že muži jsou lepšími politiky než ženy - na politické scéně je totiž převaha mužských politiků. Jelikož v důsledku habitus odpovídá skutečnosti, zdá se nám toto tvrzení přirozené a pravdivé. Ve skutečnosti však záleží na tom, jak věci vnímáme a hodnotíme, jelikož naše vnímání a hodnocení je právě utváří. Sociální realita nemůže habitus potvrzovat, protože není jeho příčinou, ale důsledkem. Jelikož je symbolické násilí přijímáno převážně nevědomě, je jeho přijímání ve sociálních skupinách velmi snadné, a pro jeho odstranění nestačí ani např. zákonné zrovnoprávnění.