Ellisův model informačního chování

Z WikiKnihovna

1 Ellisův model informačního chování

Modely informačního chování se snaží popsat a objasnit procesy při hledání informací a také okolnosti, které hledání ovlivňují[1].
Jedním z modelů Informačního chování je Ellisův model[2], který je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování. Kognitivní přístup sjednocuje tradiční a na uživatele orientovaný přístup. Je to posun od technických, mechanických a na dokument orientovaných pohledů k interaktivnímu, na „real-life“ založenému výzkumu[3].
Od 80. let 20. století lze sledovat přesun od přístupu, v jehož centru stojí systém, k přístupu, kde v centru stojí uživatel, což bylo doprovázeno také přesunem od kvantitativních metod k metodám kvalitativním. S těmito změnami jsou spojena jména Davida Ellise, Brendy Dervin, Carol Collier Kuhlthau a Toma Wilsona, a jejich výzkumy informačního chování a informačních potřeb a také ve větší míře snahy o modelování informačního chování. (Wilson, 1999)[4]
Informační chování je charakterizováno jako chování uživatelů při vyhledávání informací. Jde o interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité konkrétní situaci. Chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává a pamatuje si informace a jak jejich prostřednictvím řeší své problémy. Tedy jak dané informace dokáže využít ve svém životě. Na informační chování člověka má vliv víc faktorů: vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, situace, v které vznikla informační potřeba [5].
Ellis(1989) a Ellis(1993) podrobně popsal model Informačního chování, který je založený na empirickém výzkumu a byl testován na studii chování sociálních vědců při hledání informací, sledováním výzkumníků z řad fyziků a chemiků a výzkumných pracovníků v průmyslové firmě. Model není vysvětlován jako diagramový model a výraz „etapy“ nahrazuje výrazem „prvky“. Ellisův model je tudíž rozdělen do jednotlivých prvků. Vzájemné vztahy a interakce prvků v každém vzorku vyhledávání budou záviset na jedinečných okolnostech aktivit vyhledávání informací dotyčnou osobou v daném okamžiku.

Ellis model informačního chování


  • Zahájení – prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako je dotazování chytrého kolegy
  • Řetězení– sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení známých položek pomocí citačních indexů
  • Prohlížení – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání
  • Rozlišování – používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování množství získaných informací
  • Monitorování – udržet současnou vnímavost při vyhledávání
  • Extrakce – selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací
  • Ověření – kontrola důvěrohodnosti informací
  • Závěr – spojení částečných závěrů do finálního závěru

U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje. Ověření by mělo být předposledním prvkem. Extrakce musí navázat na prohlížení. Prohlížení, řetězení, monitorování jsou vyhledávající postupy, rozlišování je proces filtrace[2].

K dosažení cílů výzkumu se u tohoto modelu používá kvalitativní metodologický přístup. Kvalitativní přístup umožňuje pochopit jevy a události. Jeho cílem je vysvětlování zkoumaného problému a vytváření teorií. Jde do hloubky a sleduje menší vzorek populace. Dává důraz na pozorování informačního chování člověka, jeho tvorbu významů (sense). Charakteristickou metodou pro kvalitativní přístup je v první řadě pozorování - přímé a nepřímé. Dalšími metodami jsou kvalitativní rozhovor, neformální rozhovor nebo případová studie. Kvalitativní výzkum není přesně standardizovaný. Cíle i metody se mohou měnit v průběhu výzkumu[4].


2 Příklady použití Ellisova modelu informačního chování

"text"


2.1 První příklad (výzkum)

"text"


2.2 Druhý příklad (výzkum)

"text"


2.3 Třetí příklad (výzkum)

"text"

Citace

  1. MARCIA, J. Bates. Úvod do metateorií, teorií a modelů. ProInflow [online]. 31.05.2011 [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: <http://pro.inflow.cz/uvod-do-metateorii-teorii-modelu>. ISSN 1804–2406.)
  2. 2,0 2,1 ELLIS, David. (1989) "A behavioural approach to information retrieval system design", Journal of Documentation, Vol. 45 Iss: 3, pp.171 – 212. [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://www.emeraldinsight.com/journals.htm?articleid=1650085 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Ellis“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. INGWERSEN, Peter. Information Retrival Interaction. London: Taylor Graham, 1992. ISBN 0-947568-54-9. Ch. 3. Information retrival, pp. 49-60.) [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://pure.iva.dk/ws/files/31047349/Ingwersen_IRI.pdf
  4. 4,0 4,1 WILSON,Tom. Models in information behaviour research. Journal of Documentation, Vol. 55, No. 3, June 1999. [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://210.48.147.73/silibus/model.pdf Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Wilson“ použit vícekrát s různým obsahem
  5. PRÁGEROVÁ, Linda. In: Inflow. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto spoločenského fenoménu.7.5.2010. [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu

Použitá literatura a zdroje