Kulturologie

Autor: Kateřina Šťastná

Klíčová slova: antropologie, kultura, věda, změny

Synonyma: věda o kultuře, teorie kultury

Související pojmy:

nadřazené: antropologie

podřazené: kultura

Charakteristiky

Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu colere, které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metafora vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury." Kulturologie se však zabývá studiem kultury z hlediska sociálního, ekonomického, politického i historického, a to jak synchronními (porovnávání současně existujících společenství) tak diachronními (vývoj společnosti z historického hlediska) metodami.

Vznik a vývoj kulturologie

Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí. Sám pojem kultorologie (rus. kultorologia, ang. culturology) ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturálními studii. Ta mohou být chápána jako interdisciplinární pole zkoumání, které se zabývá vštěpováním kultury a významových map, bere si tak postupy sémiotiky (např. strukturalismu)., od kulturologie jako takové se však liší idealistickým až filozofickým přístupem k výzkumu. Pojem "kulturologie" v americkém pojetí je pak přejat od antropologa Leslieho Whita, který ji definuje jako vědu, která zkoumá kulturu v rámci kulturních systémů. Dle Maria Bunge kulturologie doplňuje jiné socuální vědy, jako antropologii, ekonomiku a socioligii, v diachronním smyslu též historii.

Použité zdroje

BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s. ISBN 80-736-7099-2.

BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, 487 s. ISBN 80-725-4321-0.

BUNGE, Mario. Social science under debate: a philosophical perspective. Reprinted in paperback. Toronto: University of Toronto Press, 1999, 487 s. ISBN 08-020-8357-9.

Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/