Sekundární emoce

Autor: Marie Křivá

Klíčová slova: emoce, city

Synonyma: pocit

Související pojmy:

nadřazené - primární emoce

podřazené -

Emoce

Slovo emoce má svůj původ v latinském slovese emovere, které znamená vzrušovat. Podle mínění většiny psychologů se emoce skládají ze tří vzájemně propojených složek, kterými jsou subjektivní emocionální prožitky, vnější expresivní chování a jejich fyziologické koreláty. Emoce hrají významnou roli v našem životě, zakoušíme je jako odchylky od klidného toku prožívání (který rovněž není citově zcela neutrální). Emocionální prožitky označujeme jako city,respektive pocity. Emoce můžeme dále dělit na primární emoce (biologicky adaptivní, biologicky maladaptivní), sekundární a instrumentální.

Sekundární emoce

Jsou reakcí na myšlenky a pocity. Získáváme je věkem a zkušenostmi. Na rozdíl od primárních emocí nejsou vrozené. Sekundární emoce se u člověka rozvíjí až několik měsíců po narození. Vznikají pomaleji, jsou vytvářeny především volním zhodnocením situace, např. lítost, hrdost, vina a stud. Můžeme je do značné míry ovlivňovat myšlením. Sekundární emoce jsou odvozovány z primárních míšením, což se děje zejména v situaci, která je neurčitá (v takovém případě se ostatně hovoří o „smíšených pocitech“, jako jsou např. rozpaky).

Rozdělení

McDougall dělí sekundární emoce na komplexní a odvozené. 1. Komplexní sekundární emoce vznikají spojením dvou a více primárních emocí. 2. Odvozené sekundární emoce vznikají v situaci, kdy člověk vnímá úspěch či neúspěch svého chování. Patří k nim radost, starost, beznadějnost, důvěra, úzkost, naděje, zklamání, pochybování, soucit a lítost. Jako zvláštní druh emocí pojímal McDougell lásku a nenávist.

Dyády

Míšením primárních emocí vznikají dyády, resp. triády emocí jako jednotný komplex emočního zážitku. Takovou dyádu představuje např. stud, který je smíšeninou strachu a hnusu ze sebe sama. Plutchik toto smíšení ilustruje na schématu kruhového uspořádání primárních emocí. Kromě primárních dyád rozlišuje však ještě další smíšeniny, sekundární a terciální dyády, z nichž uvádíme několik jeho příkladů: Soubor:Plutchik2.jpg

Použitá literatura

• PLHÁKOVÁ, Alena. "Učebnice obecné psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České Republiky, 2004. ISBN 80-200-1387-3

• NAKONEČNÝ, Milan. "Lexikon psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Vodnář, 1995. ISBN 80-85255-74-X