Henri La Fontaine
Henri La Fontaine (22. dubna 1854, Brusel - 14. května 1943, Brusel) byl významným belgickým právníkem, politikem, bibliografem a zastáncem ženských práv. Společně se svým přítelem Paulem Otletem položil základy dokumentalistiky. S Otletem stál také u zrodu Mezinárodního bibliografického institutu a dalších důležitých soudobých organizací. Jeho činnost je spjata s myšlenkami internacionalismu, který horlivě prosazoval. Celý život se angažoval v pacifistickém hnutí, za což byl oceněn Nobelovou cenou za mír.[1]
Život
| Henri Marie La Fontaine | |
|---|---|
Brusel, Belgie | |
| Datum a místo úmrtí |
14. května 1943 Brusel, Belgie |
| - | |
| sestra Léonie, manželka | |
| Brusel, Haag, Paříž, Washington D.C. | |
| Belgie | |
| Vzdělání | profesura v oboru mezinárodní právo na Svobodné univerzitě v Bruselu |
| Pracoviště | Mezinárodní bibliografický institut, Společnost národů, Svobodná univerzita v Bruselu, belgický senát, Asociace pro profesní vzdělávání žen, Světový palác |
| laureát Nobelovy ceny za mír (udělena roku 1913) | |
| Známý pro | FID, MDT, UIA (Unie mezinárodních organizací) |
Henri Marie La Fontaine se narodil 22. dubna 1854 v Bruselu, v Belgii, do zámožné rodiny. Po studiích na Svobodné univerzitě v Bruselu (Free University of Brussels) se v roce 1877 stal obhájcem. Byl zastáncem emancipace žen. Ovlivněn idejemi britského pacifisty Hogsona Pratta vstoupil na počátku 80. let 19. století do mírového hnutí. Díky jeho stáži u významného belgického obhájce Edmonda Picarda se seznámil s patnáct let mladším právníkem Paulem Otletem, se kterým La Fontaine spolupracoval až do konce svého života. V roce 1893 byl jmenován profesorem mezinárodního práva. Na základě závěrů z Mezinárodní bibliografické konference v Bruselu z roku 1895 založil společně s Otletem Mezinárodní bibliografický institut (Institut International de Bibliographie), z nehož se postupně vyčlenily další instituce, a který položil základy pro vznik FID.
V 90. letech 18. století se začal aktivně angažovat v politice. Byl zastáncem reformních kroků. Roku 1895 úspěšně kandidoval jako jeden z prvních socialistických kandidátů do belgického senátu, kde později zastával četné důležité funkce. V roce 1919 byl jmenován místopředsedou senátu.
Za jeho celoživotní činnost, dílo a působení v mírových organizacích obdržel v roce 1913 Nobelovu cenu za mír. Když vypukla první světová válka, La Fontaine se přesunul do Washingtonu D.C. v USA. Po uzavření příměří se vrátil zpět do Belgie. Schopnost věnovat se rozličným oborům a zájmům byla kromě jeho profesionální činnosti znatelná i ve volnočasových aktivitách La Fontaina. Jako mladík napsal sbírku básní, byl zapáleným alpinistou, překládal Wagnerovy opery a mimo jiné přednášel o moderním umění.
V meziválečném období se dál věnoval přednášení na univerzitě, politickým aktivitám či řízení institucí. Ke konci jeho života došlo k útlumu La Fontainovy spolupráce s Paulem Otletem. Ačkoliv nespolupracovali tak intenzivně jako dříve, byli stále v kontaktu. Konce druhé světové války se Henri La Fontaine nedožil. Zemřel 14. května 1943 v Bruselu, o rok dříve než jeho přítel Otlet.
=Činnost v oboru dokumentalistiky=
Další aktivity
Publikace
Odkazy
Citace
- ↑ The Nobel Prize 1913 (Henri La Fontaine). THE NOBEL FOUNDATION. Nobelprize.org: The Official Web Site of the Nobel Prize [online]. 1972 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html
Použité zdroje
- Henri La Fontaine. THE UNION OF INTERNATIONAL ASSOCIATIONS. Union of International Associations [online]. 2012 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.uia.org/henri-la-fontaine-1854-1943
- History. MUNDANEUM ASBL - CENTRE D'ARCHIVES. Mundaneum [online]. 2009 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org/en/history
- The Nobel Prize 1913 (Henri La Fontaine). THE NOBEL FOUNDATION. Nobelprize.org: The Official Web Site of the Nobel Prize [online]. 1972 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1913/fontaine-bio.html
- UIA's History. THE UNION OF INTERNATIONAL ASSOCIATIONS. Union of International Associations [online]. 2012 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.uia.org/history
- FEATHER, John et al. International encyclopedia of information and library science. 2nd ed. New York: Routledge, 2003, 688 s. ISBN 0-415-25901-0.
- LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí II. Dokumentalisté v první informační válce. Inflow: information journal [online]. 2013, roč. 6, č. 4 [cit. 2013-04-19]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-ii-dokumentaliste-v-prvni-informacni-valce.
- OTLET, Paul a W. Boyd RAYWARD. International organisation and dissemination of knowledge: selected essays of Paul Otlet [online]. New York: Elsevier, 1990, xi, 256 p. FID publication, 684. [cit. 2013-04-27]. ISBN 04-448-8678-8. Dostupné z:https://www.ideals.illinois.edu/handle/2142/4004
- RAYWARD, W. Boyd. The universe of information: The work of Paul Otlet for Documentation and International organisation. Moscow: VINITI for the International Federation for Documentation, 1975. FID 520. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: https://www.ideals.illinois.edu/handle/2142/651
- RAYWARD, W. Boyd. The International Federation for Information and Documentation (FID). In: WIEGAND, Wayne A. a Don G. DAVIS, JR. Encyclopedia of Library History. New York: Garland Press, 1994, s. 290-294. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/FIDHIST2.htm
- RAYWARD, W. Boyd. The Origins of Information Science and the International Institute of Bibliography/International Federation for Information and Documentation (FID). Journal of the American Society for Information Science [online]. 1997, 48(4), s. 289-300 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/OriginsofInfoScience.pdf
- WEDGEWORTH, Robert. World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 08-389-0609-5.
