KISK:Informační vzdělávání

VIKMB12 - Informační vzdělávání

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

Blended learning

Jana Lánová

M-learning

Dana Katrňáková

E-learning 2.0

Josef Moravec

Game Based Learning

Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová

Learning management systems (LMS)

Michal Denár, Soňa Príborská

Webináře

Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková

Nová média v informačním vzdělávání

Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

Pedagogické vědní disciplíny

Veronika Chromá, Myroslava Kutsyn

Hraniční

• pedagogická psychologie je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež) jeho chování, učení, formování osobnosti z ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají další subdisciplíny: učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)

• sociologie výchovy se a zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí. V souvislosti s pojme sociologie výchovy se také velmi často objevuje synonyma „pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika“.

• kybernetická pedagogikajedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky.

• dramatická výchova. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je rozvoj osobnosti (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd), také se zabývá rozvojem sociálním (komunikace, vztahy, spolupráce) a rozvojem esteticko-umeleckým (vztah k divadelnímu uměni a umění vůbec. Klíčovým pojme v dramatické výchově je vzájemné jednání (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějakou konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen si vybrat z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší výrazné emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarven emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivosti, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.

• artefiletika je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží sociální kompetence jedince, prevenci sociálního selhávání.

• sociální pedagogika sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenže negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a v vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.

pedagogika“.

• environmentální výchova.

Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: energie (alternativní energie), ochrana přírody, změna klimatu, znečištění životního prostředí, ozonová díra, hospodaření s odpady.

• multikulturní výchova je proces prostřednictvím jehož by jednotlivec měl vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit v jakém věku u dětí se formuji negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předskudky vzníkai u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programu začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.

• ekonomika vzdělávání

• školská statistika

• školní zdravotnictví a školní hygiena

Aplikované

Aplikované - lze je dělit: a) podle věkových stadií (předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika) b) podle společenských oblastí (pedagogika volného času aj.) c) podle výchovných zařízení (mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika)

Andragogika

Martina Sochorová, Iveta Jansová

Kolbův cyklus

Dominika Babáková, Edita Hečová

Konstruktivismus a Konektivismus

Michaela Kočová, Ester Březinová

Metody a formy výuky

Górecká Lucie, Krausová Veronika

Bloomova taxonomie

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

Učební styly

Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká

Kompetence učitele

Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

Rámcové vzdělávací programy

Marie Packová, Marie Škardová

Role tutora v distančním vzdělávání

Filip Kocián, Jakub Forman

Historie chápání pojmu informační gramotnost

Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová

Mediální gramotnost

Dalibor Bláha

ICT gramotnost

Kateřina Kopecká, Marie Štouračová

Funkční gramotnost

Kateřina Mrázová Barbora Pitašová

Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti

Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

České instituce podporující problematiku informační gramotnosti

Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek

7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL

Lada Kadaníková, Veronika Víšková

BIG6 a BIG3

Jakub Alt, Josef Ludvíček

Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání

Blanka Svobodová, Martin Mašek

Klíčové kompetence

Michaela Blažejová, Dominika Frömelová