Emoce

Autor: Kateřina Veselá

Klíčová slova: emoce, cit, člověk, mozek, paměť

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - ---

podřazené - lidské emoce, láska, smutek, štěstí,

Základní charakteristika

Emoce jsou každodenní součástí života, a každý z nás je dobře zná, každý z nás je také jinak chápe, těžko je však umíme popsat. Pro emoce existuje velké množství různých definic, i když na druhou stranu mnoho lidí tvrdí, že se emoce definovat nedají. I přes to, že není jednotná definice, shodli se odborníci v následujících znacích:

• emoce jsou maximálně subjektivní (z osobního pohledu) záležitostí - dva totožné podněty mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce (například nepřijetí na školu může u jednoho jedince vyvolat lítost a smutek, u druhého naopak vztek a zlobu)
• slovy jsou těžko vyjádřitelná
• jsou univerzální, tzn. že doprovázejí všechny druhy duševní činnosti
• jsou aktualizovány konkrétní situací v daném okamžiku
• jsou neopakovatelné - vjem, který v nás emoci vyvolal, si můžeme znovu „přehrát“ (vybavit) ve vědomí, ale stejné city nikoliv, ty se s prožitým obsahem mění
• jsou podmíněné, setrvačné – například, když učitel znepříjemní žákovi nějaký předmět, může se prožívání nepříjemných citů objevovat v tomto předmětu i poté, kdy ho učí jiný učitel
• většina emocí jsou polární (protilehlé), například láska x nenávist, radost x smutek
• jsou smíšené (ambivalentní), například láska v nás vyvolává pocit radosti a štěstí, ale i strach o milovanou osobu, žárlivost a jiné
• vnímáme jej ve dvou protipólech - příjemné x nepříjemné
• jsou obtížné přístupné nestrannému (objektivnímu) rozboru (analýze)

"Významově je pojem emoce ztotožňován s pojmem cit a označuje se jím prožívání stavů, jako jsou radost, smutek, hněv, závist, lítost, strach atd." ). Emoce vznikají v mozku jako reakce na určité podněty. Emoce se tak jako všechno vyvíjí s věkem, tudíž novorozeně není tak emočně vyvinuto jako dospělý jedinec. Vývoj emocí je individuální a každý jedinec má jinak rozvinuté emoční cítění. Prožívání emocí je spojeno s doprovodnými prvky, mezi které patří například výrazy (úsměv, mračení, úšklebek, …). Díky nim se dá snadněji poznat, jak se ostatní cítí a jaké prožívají v danou chvíli emoce, což v mnohých situacích usnadňuje komunikaci. V některých případech je vhodné emoce skrýt (nevhodný smích ve vážných chvílích), popřípadě zmírnit (nepřiměřený hněv). Za doprovodné prvky můžeme považovat i změnu chování a specifické pohyby spojené s určitými emocemi. Emoce doprovází i určité tělesné změny, jako tzv. husí kůže, zrychlení tepu a dýchání, zvýšené pocení.

"Samozřejmě se rozlišují emoce lidské a zvířecí. J. Maisonneuve (1960) vztahuje lidské city především ke kulturním hodnotám, kdežto emoce zvířat jen k fyziologii jejich organismu. Pojem cit je specificky lidský a lidské emoce, resp. pocity, mohou mít také původ ve fyziologii organismu (pocit hladu, únavy), tj. ve stavech útrob a smyslových orgánů, jež provázejí vnímání (interocepce, exterocepce). Není pochyb o tom, že i zvířata, zvláště vývojově vyšší druhy a domestikovaná zvířata, prožívají emoce (strach, radost u psů s příslušnými výrazovými projevy, např. při příchodu pána)."

Emoční paměť mužů a žen

Říká se, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu. Každé pohlaví se liší v určitých znacích, a u emocí tomu není jinak. Ženy bývají citlivější, hůře snáší smutné a tragické situace, hádky. Muži se snaží některé emoce spíše regulovat. Samozřejmě to může být i naopak, záleží na osobnosti každého člověka. Emoční paměť má též určité rozdíly. "Paměť pro emočně významné události je u mužů a žen odlišná. Ženy si obvykle vybavují víc emočně zabarvených autobiografických událostí než muži. Ženy rovněž na základě nějakého podmětu rychleji než muži vybavují emočně zabarvené vzpomínky. Pohlavní rozdíly emočního prožívání a paměti vysvětlují dvě hypotézy. Podle první mají ženy lepší emoční paměť proto, že emočně významné životní události prožívají s vyšší intenzitou než muži, z tohoto důvodu pak lépe kódují a ukládají. Jestliže by v pokusu byla kontrolována intenzita emocí, měl by rozdíl mezi muži a ženami vymizet. Druhá hypotéza říká, že se ženy od mužů intenzitou emocí neodlišují, zato se odlišují ve způsobu, jímž kódují, znovu si v paměti vyvolávají, nebo uvažují o své emoční zkušenosti."

Použitá literatura

• KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2005, 258 s. ISBN 8072623141
• Co jsou to emoce a kde vznikají?. Lidské emoce [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/
• NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 8020007636