Veřejná knihovna

Z WikiKnihovna

Autor: Sylva Šimůnková

Klíčová slova: veřejná knihovna, knihovní zákon, veřejné knihovnické a informační služby

Synonyma: bibliotéka, knižnice, knihovna s veřejným přístupem, veřejně přístupná knihovna, lidová knihovna

Související pojmy:

nadřazené – informační instituce, kulturní instituce, vzdělávací instituce
podřazené – národní knihovna, krajská knihovna, základní knihovna, specializovaná knihovna, komunitní knihovna, městská knihovna, obecní knihovna, regionální knihovna


Charakteristika

Veřejné knihovny jsou významné kulturní a vzdělávací instituce, které poskytují knihovnické, vzdělávací a informační služby. Směrnice IFLA/ UNESCO pro rozvoj definuje veřejnou knihovnu jako organizaci, která poskytuje veřejnosti přístup k informacím, vědomostem a umělecké tvorbě skrze rozmanité služby a zdroje. Veřejné knihovny jsou podporovány, dotovány a zřizovány národní, regionální či místní správou, eventuelně jinou společenskou organizací a jejich služby jsou poskytovány bez rozdílu všem. [1]

Knihovna má za úkol nabízet speciální fondy a služby těm lidem, kteří nemohou či nejsou schopni využívat služby obvykle nabízené. Jedná se například o nemocniční pacienty, duševně či tělesně postižené lidi, vězně či jazykové menšiny.[2]

Veřejné knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby, které upravuje zákon č.257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), který je platný od 1. ledna 2002. Veřejné knihovny jsou vedeny v evidenci veřejných knihoven, kterou spravuje Ministerstvo kultury. Tato evidence poskytuje informace o zařazení veřejných knihoven do systému a jejich přehled.[3]

Veřejné knihovnické a informační služby

Činnost veřejných knihoven je v zákoně č. 257/2001 definována následovně:

„(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají

a. ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,
b. v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
c. ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
d. v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup

(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou

a. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,[4]
b. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
c. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb.

(3) Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména

a. v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu
b. v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
c. ve vydávání tematických publikací,
d. v poskytování reprografických služeb,
e. v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.

(4) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů.

(5) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny.

(6) Provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou.

(7) Provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.“[5]

Systém veřejných knihoven

Dle zákona č. 257/2001 Sb. „(1) Systém knihoven tvoří

a) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna"), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen "ministerstvo"),
b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,
c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,
d) specializované knihovny.“[5]

Druhy knihoven

Národní knihovna

Národní knihovna slouží jako centrum systému knihoven, vlastní univerzální knihovní fond a další specializované fondy, má za úkol trvale uchovávat historický a konzervační fond a má na starosti poradenské, výzkumné, analytické, odborné, informační, koordinační, metodické a standardizační aktivity.[5]

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana uchovává univerzální knihovní fond, historický fond a konzervační fond.[5]

Moravská zemská knihovna v Brně slouží jako krajská knihovna v Jihomoravském kraji, vlastní univerzální knihovní fond, specializované fondy, historický fond a konzervační fond.[5]

Krajská knihovna

Krajská knihovna vlastní univerzální knihovní fond, specializované fondy, historický a konzervační fond. Vykonává odborné, výzkumné, vzdělávací, metodické, koordinační, informační, poradenské a analytické aktivity a koordinuje o základní knihovny v kraji a jejich funkce.[5]

Základní knihovna

Základní knihovny vlastní univerzální knihovní či specializovaný knihovní fond a mají na starost kulturní, vzdělávací a informační činnost.[5]

Specializovaná knihovna

Specializované knihovny uchovávají specializovaný knihovní fond a vykonávají vzdělávací, výzkumné, poradenské, koordinační, informační, analytické a odborné činnosti.[5]

Rozdělení knihoven podle kritéria dostupnosti služeb pro veřejnost

  • Veřejné knihovny – jsou dostupné veřejnosti a služby jimi nabízené jsou poskytovány všem, pro služby výpůjční je však většinou nutné zřízení čtenářského průkazu. Veřejné knihovny organizují veřejnosti dostupné vzdělávací a kulturní akce.
  • Knihovny obecní, městské, krajské a národní – vlastní univerzální fond a mnohdy obsahují speciální sbírku, která se vztahuje k určitému místu či regionu.
  • Specializované knihovny – jsou zaměřeny na jednotlivé obory lidského vědění – patří sem knihovny pedagogické, muzejní, lékařské, technické, právnické, zemědělské atd.
  • Vysokoškolské knihovny – obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů zaměřený na zabezpečení vyučovaných oborů
  • Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech – jsou to knihovny, které obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů a nachází se v nemocnicích, výzkumných ústavech, obchodních a výrobních organizacích atd.
  • Zámecké knihovny – knihovny, které se trvale nachází na šlechtickém sídle a jejichž správnou se zabývá Národní muzeum v Praze.
  • Školní knihovny – jsou zřizovány a udržovány z rozpočtu školy, jsou určeny učitelům a žákům a nachází se v prostorách základních, středních či vyšších odborných škol. [6]


Poznámky:

  1. <Služby veřejných knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovník, 2002, 127 s. ISBN 80-858-5114-8.>
  2. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Manifest UNESCO není určen žádný text
  3. < Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o veřejných knihovnách. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2001 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZakonDuvZpr.htm >
  4. < § 38 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).>
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 5,7 < Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Zakon-c--257-2001-Sb.doc>
  6. <ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila. Ekonomika kultury a masmédií [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 210 s. [cit. 2012-12-13]. ISBN 978-802-1042-674. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1456/podzim2010/MKV_EKKU/um/EKMS_elektronicka_skripta.pdf>