Veřejná knihovna
Autor: Sylva Šimůnková (ROZPRACOVÁNO)
Klíčová slova: veřejná knihovna, knihovní zákon, veřejné knihovnické a informační služby
Synonyma: bibliotéka, knižnice
Související pojmy: knihovna s veřejným přístupem, veřejně přístupná knihovna, lidová knihovna
- nadřazené –
- podřazené –
Charakteristika
„Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“[1]
Veřejné knihovny jsou významné kulturní a vzdělávací instituce, které poskytují knihovnické, vzdělávací a informační služby. „Směrnice IFLA/ UNESCO pro rozvoj“ podává definici veřejné knihovny následovně: „Veřejná knihovna je organizace, zřízená, podporovaná a dotovaná společností, a to buď prostřednictvím místní, regionální či národní správy nebo jinou formou společenské organizace. Zajišťuje přístup k vědění, informacím a uměleckým dílům prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná všem členům společnosti stejně, bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, invaliditu, ekonomické postavení, zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.“[2]
„Uživatelům, kteří nemohou, ať již z jakýchkoli důvodů, používat běžně nabízené služby a fondy, musí knihovna nabídnout služby a fondy speciální. Týká se to např. jazykových menšin, tělesně či duševně postižených lidí, nemocničních pacientů či uvězněných.“[1]
Veřejné knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby, které upravuje zákon č.257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) , který je platný od 1. ledna 2002 (nahradil zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven {knihovní zákon}). Veřejné knihovny jsou vedeny v evidenci veřejných knihoven, kterou spravuje Ministerstvo kultury. „Evidence veřejných knihoven je základní nástroj přehledu o veřejných knihovnách i o jejich zařazení v systému.“[3]
Veřejné knihovnické a informační služby
Činnost veřejných knihoven je v zákoně č. 257/2001 definována následovně:
„(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají
- a. ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,
- b. v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
- c. ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
- d. v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup
(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou
- a. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,[4]
- b. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
- c. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb.
(3) Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména
- a. v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu
- b. v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
- c. ve vydávání tematických publikací,
- d. v poskytování reprografických služeb,
- e. v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.
(4) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů.
(5) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny.
(6) Provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou.
(7) Provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.“[5]
Systém veřejných knihoven
Dle zákona č. 257/2001 Sb. „(1) Systém knihoven tvoří
- a) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna"), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen "ministerstvo"),
- b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,
- c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,
- d) specializované knihovny.“[6]
Poznámky:
- ↑ 1,0 1,1 Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2000 [cit. 2012-12-11]. Překlad Jindřich Pilař. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm
- ↑ <Služby veřejných knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovník, 2002, 127 s. ISBN 80-858-5114-8.>
- ↑ < Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o veřejných knihovnách. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2001 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZakonDuvZpr.htm >
- ↑ < § 38 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).>
- ↑ < ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2004 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm>
- ↑ <Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), [online] [cit. 13. prosince 2012], s. 2. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=444>
