MDT

Z WikiKnihovna
Verze z 12. 12. 2012, 11:48, kterou vytvořil Miroslava Brázdová (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: '''Autor''': Miroslava Brázdová <br /> '''Klíčová slova''': <br /> '''Synonyma''': <br /> '''Související pojmy''': <br /> '''Nadřazené pojmy''': <br /> '''Podřaze...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Autor: Miroslava Brázdová
Klíčová slova:
Synonyma:
Související pojmy:
Nadřazené pojmy:
Podřazené pojmy:

Mezinárodní desetinné třídění (MDT)

je univerzální, mezinárodně srozumitelný, systematický selekční jazyk, který slouží k indexování a vyhledávání věcných informací o dokumentech q jejich částech, případně k indexování a vyhledávání jednotlivých informací v dokumentech obsažených.2 Dále jej můžeme charakterizovat jako prekoordinovaný selekční jazyk s numerickou notací hierarchického charakteru. Společně s Deweyho desetinným tříděním a Tříděním Kongresové knihovny patří k nejrozšířenějším klasifikačním systémům1, obsahuje asi 66 000 znaků.4

Využití

MDT se využívá při pořádání systematických katalogů, stavění fondů ve volném výběru nebo při vytváření rozřaďovačů v tištěných bibliografiích. V současnosti je MDT také důležitým nástrojem, který umožňuje přenášení bloků informací v automatizovaných knihovnických systémech a významně přispívá při on-line vyhledávání nejen souhrnných, ale i detailních informací.4


Historie

MDT vytvořili mezi lety 1904-1907 dva belgičtí právníci, Paul Otlet a Henri La Fontain, kteří při jeho tvorbě vycházeli z Deweyho desetinného třídění. MDT spravoval Mezinárodním bibliografický ústavu, jehož úkolem bylo zpracovat veškerou světovou bibliografickou produkci. K tomuto úkolu potřebovali univerzální klasifikační systém, podle kterého by údaje mohli zpracovat a zařadit. Světovou bibliografickou produkci se zpracovat nepodařilo, ale vzniklo MDT, které se rychle začalo šířit do celého světa. V roce 1931 byl Mezinárodní bibliograrfický ústav nahrazen Mezinárodní dokumentační ústavem, který se v roce 1938 změnil v Mezinárodní federaci pro dokumentaci. Od roku 1991 převzalo zodpovědnost za další vývoj MDT Konsorcium v Haagu.

MDT se postupně rozšířilo se do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používána na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používáno v Evropě, také v Japonsku,v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží Deweyho desetinné třídění, ale některé knihovny již na MDT přešly. 2


Česká Republika

Národní knihovna ČR má od roku 1994 výlučnou licenci na zpřístupnění souboru znaků MDT v ČR. Od roku 1997 došlo již k pěti vydáním na CD-ROM, každé z nich obsahuje změny. Aktuální 5. česko-anglické vydání je v distribuci od října 2003. 3 Na adrese http://aip.nkp.cz/mdt/ je také zpřístupněno aktuální on-line vydání Mezinárodního desetinného třídění pro všechny uživatele zdarma.4


Struktura MDT

MDT se skládá z deseti základních tříd, od nichž se postupně odvíjejí další podtřídy, dále používá všeobecné a speciální pomocné znaky. MDT není závislé na žádném jazyce, pro vyjádření znaků používá arabská čísla a pomocné znaky.

Základní třídění do hlavních kategorií: 0. Všeobecnosti 1. Filozofie, psychologie 2. Náboženství 3. Společenské vědy, sociologie, statistika, demografie, politika, ekonomické vědy, právo, správa, sociální péče, vzdělávání, národopis 4. nyní volná 5. Matematika. Přírodní vědy 6. Užité vědy. Lékařství. Technika, zemědělství, doprava, řízení průmyslu 7. Umění. Sport. Hry 8. Jazykověda. Filologie. Literatura 9 Geografie. Životopisy. Dějiny