Emoce

Autor: Kateřina Veselá

Klíčová slova: emoce, cit, člověk, mozek, paměť

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - ---

podřazené - lidské emoce, láska, smutek, štěstí,

Základní charakteristika

Emoce jsou každodenní součástí života, a každý z nás je dobře zná, a každý z nás je také jinak chápe, těžko je však umíme popsat. Pro emoce existuje velké množství různých definic, i když na druhou stranu mnoho lidí tvrdí, že se emoce definovat nedají. I přes to, že není jednotná definice, shodli se odborníci v následujících znacích:

• emoce jsou maximálně subjektivní (z osobního pohledu) záležitostí - dva totožné podněty mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce (například nepřijetí na školu může u jednoho jedince vyvolat lítost a smutek, u druhého naopak vztek a zlobu)
• slovy jsou těžko vyjádřitelná
• jsou univerzální, tzn. že doprovázejí všechny druhy duševní činnosti
• jsou aktualizovány konkrétní situací v daném okamžiku
• jsou neopakovatelné - vjem, který v nás emoci vyvolal, si můžeme znovu „přehrát“ (vybavit) ve vědomí, ale stejné city nikoliv, ty se s prožitým obsahem mění
• jsou podmíněné, setrvačné – například, když učitel znepříjemní žákovi nějaký předmět, může se prožívání nepříjemných citů objevovat v tomto předmětu i poté, kdy ho učí jiný učitel
• většina emocí jsou polární (protilehlé), například láska x nenávist, radost x smutek
• jsou smíšené (ambivalentní), například láska v nás vyvolává pocit radosti a štěstí, ale i strach o milovanou osobu, žárlivost a jiné
• vnímáme jej ve dvou protipólech - příjemné x nepříjemné
• jsou obtížné přístupné nestrannému (objektivnímu) rozboru (analýze)

Významově je pojem emoce ztotožňován s pojmem cit a označuje se jím prožívání stavů, jako jsou radost, smutek, hněv, závist, lítost, strach atd. ). Emoce vznikají v mozku jako reakce na určité podněty. Nedá se přesně určit, které emoce jsou základní, protože to každý chápe jinak a má na to jiný osobní názor. Ale od dob Darwinových (1872) se mezi základní emoce obvykle řadí štěstí, smutek, hněv, hnus, a strach, někdy se přidává překvapení. Emoce se tak jako všechno vyvíjí s věkem, tudíž novorozeně není tak emočně vyvinuto jako dospělý jedinec.

Samozřejmě se rozlišují emoce lidské a zvířecí. J. Maisonneuve (1960) vztahuje lidské city především ke kulturním hodnotám, kdežto emoce zvířat jen k fyziologii jejich organismu. Pojem cit je specificky lidský a lidské emoce, resp. pocity, mohou mít také původ ve fyziologii organismu (pocit hladu, únavy), tj. ve stavech útrob a smyslových orgánů, jež provázejí vnímání (interocepce, exterocepce). Není pochyb o tom, že i zvířata, zvláště vývojově vyšší druhy a domestikovaná zvířata, prožívají emoce (strach, radost u psů s příslušnými výrazovými projevy, např. při příchodu pána).

Emoční paměť mužů a žen

Paměť pro emočně významné události je u mužů a žen odlišná. Ženy si obvykle vybavují víc emočně zabarvených autobiografických událostí než muži. Ženy rovněž na základě nějakého podmětu rychleji než muži vybavují emočně zabarvené vzpomínky. Pohlavní rozdíly emočního prožívání a paměti vysvětlují dvě hypotézy. Podle první mají ženy lepší emoční paměť proto, že emočně významné životní události prožívají s vyšší intenzitou než muži, z tohoto důvodu pak lépe kódují a ukládají. Jestliže by v pokusu byla kontrolována intenzita emocí, měl b rozdíl mezi muži a ženami vymizet. Druhá hypotéza říká, že se ženy od mužů intenzitou emocí neodlišují, zato se odlišují ve způsobu, jímž kódují, znovu si v paměti vyvolávají, nebo uvažují o své emoční zkušenosti. V pokusu, který obě domněnky ověřoval, byla využita spolupráce 12 zdravých mužů a 12 zdravých žen. V průběhu funkčního vyšetřování mozku lidé sledovali 96 obrázků. Emoční obsah obrázků byl kontinuum, od obrázků emočně neutrálních až po emočně vysoce záporné. Vyšetřovaní lidé hodnotili každý obrázek v devíti stupních co do míry nepříjemnosti. Ve třech stupních co do míry nabuzení. Tři týdny poté byli podrobeni neočekávanému testu znovupoznávání. V jeho průběhu jim byly předvedeny všechny obrázky, které viděli v prvním vyšetření a k tomu 48 dalších obrázků. O nich měli rozhodnout, zda už je viděli nebo ne. Muži a ženy aktivovali různé oblasti mozku různým způsobem i tehdy, když se jednalo o obrázky, které hodnotili co do emočního nabuzení stejně. Ženy si lépe pamatovaly emočně nejvíc nabuzující obrázky. Jakmile se aktivita mozku uvedla do vztahu s intenzitou emoční zkušenosti, aktivovaly ženy větší počet oblastí mozku než muži. Výsledek pokusu tedy spíše svědčí ve prospěch druhé hypotézy.

Použitá literatura

• KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2005, 258 s. ISBN 8072623141
• Lidské emoce [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/
• NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 8020007636