Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět
Autor: Josef Kos
Klíčová slova: výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání
Synonyma: podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti
Související pojmy:
nadřazené - společnost, rozvoj, vzdělanost
podřazené - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost
Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem veřejných rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).
Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. celkových nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):
- slevy na daních, bezúročné půjčky
- dávky a dotace
- školné či poplatky za studium, sponzoring (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)
V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.u
Jak je z uvedeného , provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.
