Psychologie osobnosti

Autor: Monika Krejčová

Související pojmy: osobnost, behaviorismus, psychoanalýza
nadřazené: psychologie
podřazené: -

Definice

Psychologie osobnosti je základní psychologická disciplína. „Podobně jako psychologie obecná se zabývá psychologickými, sociálními i biologickými vlastnostmi, rysy a stavy osobnosti v zobecňující rovině. Přednostně se zaměřuje na rozdíly mezi jedinci.“

Charakteristika

Cílem psychologie osobnosti je v první řadě poznání osobnosti, tj. popis osobnosti a výklad souvisejících jevů. V návaznosti je uplatnění poznatků předvídáním osobnostních jevů a ovlivňováním následujícího vývoje osobnosti.

Jednotlivé oblasti zkoumání osobnosti lze rozdělit následovně:
1. struktura osobnosti (soubor trvalých vlastností osobnosti)
2. dynamika osobnosti (nestálost prožívání a chování člověka)
3. vývoj osobnosti (pozorování změn a vlivů na vývoj osobnosti během života)
4. patologie osobnosti (popis, výklad a ovlivnění narušené osobnosti

Teorie

Teorie empiristické: pracují s předpokladem, že člověk má schopnost se nekonečně utvářet učením
Představitelé: John Locke, John Watson, Burrhus Frederic Skinner

Teorie nativistické: vychází z poznatků, že člověku jsou zásady, ideje, představy vrozeny hotové nebo jako vlohy
Představitelé: A. Gesell
Teorie enviromentálistické: nadhodnocují vliv prostředí na člověka
Teorie interakční: vývoj probíhá na základě vrozených vloh a činitelů prostředí

Psychologické směry

Behaviorismus: založený na základě, že chování je možné vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy. Myšlenkový směr zajímající se o chování osobnosti. Zakladatelem John Watson.
Psychoanalýza: vysvětlí lidské chování v podmínkách vzájemného ovlivňování různých součástí osobnosti. Zakladatelem této teorie je Sigmund Freud.
Humanistická psychologie: upozorňuje, že lidé mají svobodnou vůli a potřebu seberealizace. Mezi hlavní představitele patří Carl R. Rogers nebo Abraham H. Maslow.

Struktura a dynamika osobnosti

Mezi základní psychologické vlastnosti se řadí:
Temperament: „lze vymezit jako energetickou základnu psychických vlastností“, vyjadřující také způsob citové vzrušivosti, reaktivity a aktivity
- antická teorie temperamentu: 4 typy – sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik

Motivace: soubor faktorů, které podněcují, směrují a udržují chování osobnosti
- zdrojem motivace:

• potřeby (vnitřní podnět)
  
• incentivy (vnější podnět)
  

Schopnosti: jsou činností aktivované vlohy (=vrozené předpoklady), které jsou individuálně rozdílné. Schopnosti se dělí na vědomosti a dovednosti.

Inteligence: „je globální schopnost jednice účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím“ (D. Wechsler). Jedná se jednu z nejsledovanějších kategorií schopností
- složky inteligence:

• fluidní (více závislá na dědičnosti, využití při úlohách požadující flexibilní myšlení a nalézaní nových postupů)
  
• krystalická (více závislá na zkušenostech jedince)
  

- druhy inteligence:

• abstraktní (schopnost použití pojmů, verbálních a jiných symbolických prostředků)
  
• praktická (schopnost pracovat s konkrétními předměty)
  
• sociální (schopnost empatie projevující se v dovednosti vycházet s lidmi)
  

Literatura

• HARTL, Pavel. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004. ISBN 807178303X.
  
• KRYKORKOVÁ, Hana. Obecná psychologie a psychologie osobnosti [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://skolniuceni.cz/PDF%20soubory%20a%20texty/dist.text-I-obecna_psychologie.pdf.
  
• NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2. Praha : Academia, 2009. ISBN 978-80-200—1680-5.
  
• PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha : Academia, 2004.
  
• SKORUNKOVÁ, Radka. Psychologie osobnosti [online]. Hradec Králové : Pedagogická fakulta. [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: loxias.uhk.cz/kpp/dps/files/dps_psych-osobnosti.doc.
  
• SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti. Vyd. 1. Brno : Barrister & Principal, 2002. ISBN 8085947803.