Děrný štítek

Děrný štítek

Děrný štítek je papírový lístek, který byl zprvu ručně, posléze strojově, děrován. Ve štítku vyděrované otvory reprezentují data (uložená v systému písmen a číslic, ne v binárním kódu) a umožňují jejich hromadné zpracování pomocí počítačů. Jako prostředek pro ukládání informací v počítačovém zpracování se využívaly děrné štítky vyrobené z tenkého kartonu.

Základní typy

Základními typy jsou děrné štítky s 12 řádky, buď 80 sloupcové s obdélníkovými otvory s výškou 3,2 mm a šířkou 1,4 mm nebo 90 sloupcové s kulatými otvory o průměru 3,2 mm. “Osmdesáti sloupcový děrný štítek se skládal ze dvou částí. V dolní části (1. až 10. řádek; počítáno zdola) se v kódu jedna z deseti děrovaly číslice 0 až 9, v horní (tzv. zónové) části (11. a 12. řádek) se pak děrovaly otvory, které se užívaly pro kódování abecedy a některých dalších znaků. Každému řádku bývala přiřazena číselná hodnota, která byla zpravidla vyjádřena i v předtisku štítku.” Rozměr i tvar štítků musel být do jisté míry standardizován, avšak mohl se přizpůsobovat jednotlivým typům počítačů.

Dle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) se dá děrný štítek definovat jako: “Nosič dat v podobě štítku, resp. kartotéčního lístku obvykle formátu

187, 3 x 82, 5 mm nebo jiného, do něhož se potřebné údaje děrují podle určitého klíče nebo kódu v podobě otvorů, výřezů, štěrbin apod. Děrné štítky se v současnosti používají jen minimálně.”

Historie

První využití děrných štítků našel Joseph Marie Jacquard, který je implementoval do svých tkalcovských stavů kolem roku 1725. Dále, kolem roku 1832, byly štítky využívány Semenem Nikolajevičem Korsakovem, který je jako první využil k ukládání informací. Za zdokonalením děrných štítků pak stojí Herman Hollerith, americký statistik a vynálezce, který je považován za otce moderních automatických výpočtů. Hromadného využití se děrné štítky dočkaly v 90. letech 19. století, kdy Hollerith vymyslel způsob, jak na děrné štítky zaznamenat a uložit data tak, aby se daly využít pro sčítání lidu ve Spojených státech amerických roku 1890. Toto sčítání lidu bylo první plně úspěšnou implementací automatizovaného informačního procesu, který nahradil pero a papír.

Štítky se často používaly pro zápis kódu programu, což vyžadovalo velkou pečlivost, jelikož štítky na sebe musely navazovat v přesném pořadí. Proto se pár prvních sloupců vyžívalo pro zakódování čísla štítku. I přesto bylo však velmi složité pomíchané štítky zpět vrátit do původního pořadí.

Děrné štítky dlouhou dobu koexistovaly s děrnými páskami, až byla nakonec obě tato média vytlačena jejich magnetickými variantami.

Odkazy a zdroje

KUBĚNA, Petr. Paměťová média před dvaceti lety. In: Fakulta informatiky Masarykovy

university [online]. 1999 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xkubena.html

Celbová, Ludmila. děrný štítek. In: KTD: Česká terminologická databáze

knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna

ČR, 2003- [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000849&local_base=KTD>.

⋅ Herman Hollerith. In: Herman Hollerith Tabulating Mashine [online]. 2011 [cit. 2012-05-

18]. Dostupné z: http://www.columbia.edu/cu/computinghistory/hollerith.html

⋅ Early Card Punch Machines. In: Early Card Punch Machines [online]. 2011 [cit. 2012-05-

18]. Dostupné z: http://www.columbia.edu/cu/computinghistory/oldpunch.html#keypunch

⋅ Punched card. In: What is punched card? [online]. 2012 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://www.computerhope.com/jargon/p/punccard.htm

⋅ History of the punch card. In: Computer Dictionary information, news and tips - WhatIs.com

[online]. 2008 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://whatis.techtarget.com/reference/History-of-the-punch-card

⋅ JONES, Douglas W. Punched Cards. In: Douglas W. Jones's punched card index [online].

2011 [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://whatis.techtarget.com/reference/History-of-the-punch-card

zpracovala

Kristýna Kolářová - studentka ÚISK, FF UK