Internetové pirátství a politika

Autor: Miroslava Brázdová

Klíčová slova:

Synonyma:

Související pojmy: ---

nadřazené -

podřazené - ---

Vznik pirátských politických stran

Jako první vznikla pirátská politická strana ve Švédsku (Piratepartiet) v roce 2006 v reakci na: soudní proces s provozovateli stránek Pirate Bay. (cit s 25.) Obecně se dá říct, že vznik pirátských stran způsobil rozpor mezi tím co se na intertnetu běžně děje (stahování, sdílení děl chráněných autorským právem) a co je z : hlediska národních zákonů trestné jednání, ovšem internetový úzus na ně většinou nedbá (boček 77).

Cíle:

Obecným cílem pirátských stran je tedy reforma autorského zákona: Pirátské strany usilují o legalizaci volného kopírování či stahování hudby, filmů, softwaru, pokud tento způsob využití nepovede k obohacování těch, kteří tyto produkty stahují a dále šíří. 22 Dále odmítají současnou podobu patentů jsou podle nich: výhodné pouze pro úzkou skupinu monopolních vlastníků, která z nich má neúměrné zisky, brání konkurenci a dalšímu rozvoji společnosti. 22 Také kladou velký důraz na osobní soukromí občanů, varují před stále větším dohledem a kontrolou ze strany státu, protože ochrana soukromého individuálního života je ústavním právem 22

Pirátské politické strany ve světě:

Brzy po vzniku švédské pirátské strany, začaly vznikat další strany po celém světě, například v Německu (2006) a v České republice (2009), v současnosti je po celém světě kolem 60 pirátských stran. (IPP) Zároveň v roce 2010 vznikla mezinárodní nevládní organizace PPI – Pirate parties international, jejímž cílem je pomoci vytvořit, podporovat, propagovat a udržovat komunikaci a spolupráci mezi Pirátskými stranami ve světě. (PPI) V současné době sdružuje 28 pirátských stran (piráti). Jedním z cílů pirátských stran je zapojení v Evropském parlamentu, aby mohli problematiku autorských práv a internetového pirátství ovlivňovat na celoevropské úrovni. (V současné době je v evropském parlamentu jedna zástupkyně Švédské pirátské strany.)

Zřazení v politickém spektru

Je velmi těžké určitě, kde se v politickém spektru pirátské politické strany nalézají. Na tuto problematiku existuje více názorů, například Boček říká, že: „pirátské“ politické strany jsou součástí více stranicko-politických rodin a zaujímají různou pozici ve stranickém spektru jednotlivých zemí (62). Naopak Miloš Brunclík ve své práci velmi volně a otevřeně řadí pirátstké strany mezi strany liberální, spíše se však přiklání k tomu, že v důsledku toho, že pirátské strany se zatím nevyjadřují ke všem politickým tématům, není je možné dobře zařadit.

Voliči:

Pirátský politickým stranám se daří oslovovat hlavně mladé lidí, kteří internet využívájí v každodenním životě a proto je jim problematika internetu a sdílení blízká. Velká část potenciálních voličů se navíc rekrutuje stejným způsobem – skrz internet (boček 16) Nejsilnější skupina voličů jsou prvovoliči a a mladí muži, dále pak voliči z větších měst a s vyšším vzděláním, také se jim daří oslovovat takzvané nevoliče, občany kteří jsou politikou znechuceni a nezajímají se o ni (23)

Použitá literatura

About the PPI. In: PP International. [online]. 30.12.2009 [cit. 19.05.2012]. Dostupné z: http://www.pp-international.net/about

Boček, Jan. Pirátské politické strany – součást jedné nebo více stranických rodin? Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykovu univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra politologie. Vedoucí diplomové práce Martin Bastl. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/60892/fss_m/diplomka.pdf

Brunclík, Miloš. Pirátské strany: nový fenomén v politice. Naše společnost. Roč. 8 (2010), č. 1. Dostupné z: http://www.pirati.cz/_media/kci/piratskestrany.pdf

Mezinárodní konference Pirate Parties International v Praze. In: Piráti.cz. [online]. 18.04.2012 [cit. 19.05.2012]. Dostupné z: http://www.pirati.cz/regiony/vysocina/tiskove-zpravy/mezinarodni_konference_pirate_parties_international_v_praze?s[]=konference&s[]=2012