Maslowova pyramida a webdesign

Autor: Pavel Kouřil

Klíčová slova: webdesign, psychologie, maslowova pyramida

Charakteristika

Maslowova pyramida webdesignu vychází ze známé Maslowovy pyramidy potřeb, kterou publikoval Abraham Maslow roku 1943. Jedná se o psychologickou teorii, která znázorňuje jednotlivou posloupnost naplňování lidských potřeb, aby o těchto potřebách mělo vůbec smysl hovořit – při nesplnění základních biologických potřeb jako dýchání a jídlo je člověku víceméně jedno, zda má hmotný majetek nebo ne.

Pyramida webdesignu funguje obdobně; prve musí web splnit základní technologické požadavky, aby se vůbec mohl zabývat přístupem uživatele; a jako posledním – až má nějaké potenciální uživatele – se musí zabývat uživatelským prožitkem a tím, zda budou s webem spokojeni. Maslowova pyramida má ve webdesignu má mnoho pojetí, které se dotýkají různých odvětví tvorby webových stránek. Toto encyklopedické heslo popisuje Maslowovu pyramidu webdesignu v podání Jana Řezáče.

Struktura Maslowovy pyramidy webdesignu

Maslowova pyramida webdesignu má sedm základních pater, které jsou zde popisovány vzestupně (od nejdůležitějšího po nejméně důležité). ===Nalezitelnost Nalezitelnost je nejdůležitějším stavebním kamenem této pyramidy. Pokud lidé web nebudou moci jednoduše najít, nikdy na něj nepřijdou a jakékoliv další body jsou zbytečné. K tomu, aby váš web byl nalezitelný, nepotřebujete být na přední straně ve vyhledávačích – pro specifické segmenty trhu stačí mít adresu na vizitkách či obalech produktů. ===Dostupnost Dostupnost je druhé nejdůležitější patro; pokud návštěvníci web naleznou, ale nebude dostupný (server nebude fungovat vůbec či velmi pomalu), nepůjde na webu nalézt důležité informace. ===Přístupnost Přístupnost určuje, zda bude web přístupný a použitelný i pro lidi s nějakou poruchou či postižením. Přestože pravidla přístupnosti musejí dodržovat pouze weby státní správy [1], měl by je dodržovat každý web, který nechce zbytečně přicházet o potenciální návštěvníky. Přístupnost nezáleží pouze na technické stránce věci (sémantický HTML kód pro odečítače obrazovky pro nevidomé), ale také na vizuální stránce (dostatečně kontrastní písmo) a logickém rozčlenění (drobečková navigace). ===Použitelnost Použitelnost souvisí s přístupností, ale jde ještě o krok dál. Nezáleží pouze na tom, zda je návštěvník se na webu schopen pohybovat a zjišťovat zde informace, ale také na tom, jestli tato činnost pro návštěvníka není nepříjemná a nepřiměřeně náročná. Ale ani použitelný web ještě nemusí znamenat úspěšný web. ===Důvěryhodnost Důvěryhodnost určuje, zda je návštěvník ochoten věřit webu natolik, že si z něj cokoliv objedná nebo zda uvěří informacím, které mu web poskytuje. K důvěryhodnosti může dopomoci spousta věcí – ať už texty od kvalitního copywritera nebo komentáře od zákazníků k produktům, které si zakoupili. ===Přesvědčivost Přesvědčivost by nemohla fungovat bez důvěryhodnosti. Posunuje interakci s návštěvníkem do další úrovně; v zásadě je zde úkolem webu přesvědčit člověka, že daný web podává o hledané problematice nejrelevantnější informace či že daný web nabízí nejlepší podmínky nákupu pro určitý produkt. ===Emoce Emoce jsou nejvyšším cílem pro web; vzbuzování pocitů je důležitá součást interakce mezi uživatelem a webovou stránkou a je mnohdy rozhodujícím faktorem, zda uživatel bude chtít na webu vidět víc či raději půjde ke konkurenci.

==Zdroje