Metadatová schémata - srovnání
Autor: Jana Lánová
Klíčová slova:
Synonyma:
Související pojmy:
nadřazené –
podřazené MODS, MARC, Dublin Core, Text Encoding Initiative
Vznik
Metadatové schéma MODS (Metadata Object Description Schema) vytvořili odborníci z Kongresové knihovny a Marc Standard Office[1] Provozovatelé digitálních knihoven požadovali projekt, který by umožňoval bohatý popis jakéhokoliv dokumentu v XML, správu složitých digitálních objektů a sjednocení metadat z různých schémat (MARC atd.).[2] Původním záměrem bylo vytvořit jej jako podmnožinu MARC, který by měl pouze jiné názvy prvků, poté bylo rozhodnuto, že vnikne nové samostatné schéma. To sice nezahrnuje kompletní set prvků MARC, avšak jeho obsahem jsou i nové prvky. V červnu 2002 vyšla první verzce MODS 1.2. Projekt se nadále rozvíjel, přibyly další atributy a prvky a zlepšila se převoditelnost dat z jiných a do jiných formátů tak, aby se snížila ztrátovost a data se blížila originálu. Poslední verze vyšla v lednu 2008 a nese označení 3.3.[3] MODS se sestává ze souboru bibliografických prvků, který byly speciálně navrženy pro knihovny (dříve pouze pro práci s papírovými dokumenty), použít jej lze však i v jiných institucích, neboť schématem MODS jde popisovat jakékoliv médium (monografie, CD-ROMy, mapy, webové stránky). MODS je založen na jazyce XML. Pomocí šablon do něj lze převádět data z MARC či Dublin Core.[3] Obsah prvků lze instruovat jakýmikoliv katalogizačními pravidly, doporučené je používat AACR2. Šablona XSLT automaticky generuje interpunkci ISBD podle jednotlivých tagů. Při konverzi záznamů z MARC 21, kde se interpunkce vkládá ručně, může docházet ke zdvojení.[3] K plné verzi MODS vznikla i jednodušší verze MODS Lite s 15 prvky, které má i nekvalifikovaný Dublin Core, čímž ho dokáže nahradit a díky stejným prvkům umožňuje lepší převádění záznamů mezi MODS a DC.[3] Verze 3.3 čítá 20 základních prvků umožňující popsat dokument. Prvky se dále dělí na podprvky (dílčí prvky). K jednotlivým prvkům i podprvkům lze přiřadit atributy, které jsou ovšem nepovinné. Prvky i podprvky se dají opakovat. Podprvky musí dodržovat přesně dané pořadí, atributy žádné takové pevné pořadí nemají a nedají se opakovat. Kořenový prvek <mods> uzavírá celý obsah. Na rozdíl od MARC 21 lze význam většiny prvků a atributů pochopit přímo ze záznamu, aniž bychom potřebovali manuál.[1] MODS se používá v knihovních katalozích, archivech, muzeích, digitálních knihovnách či k popisu webových stránek. Popisují se jím papírové knihy, digitální objekty, hudební partitury, obrazy, videa či 3D objekty. Lze vytvořit individuální schéma pouze s prvky, které jsou potřeba. Umožňuje tvorbu originálních popisků v XML a konverzi dat z MARC 21 a Dublin Core, tudíž instituce nemusí při přechodu na MODS znovu katalogizovat celý fond.[1]
Struktura
Použití a využití
Vzájemná kompatibilita a konverze
Výhody/nevýhody
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Švástová.
- ↑ GUENTHER, Rebecca S. Using the Metadata Object Description Schema (MODS) for resource description: guidelines and applications. Library Hi Tech. Vol. 22, No 1, January 2004, p. 89-98. MCB University Press. ISSN 0737-8831. Dostupný z WWW:< http://www.ingentaconnect.com/content/mcb/238/2004/00000022/00000001/art00010 >.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 MODS: Metadata Object Description Schema[online]. 2008 [cit. 2008-03-25] Dostupný z WWW: <http://www.loc.gov/standards/mods/>.
