Čtenářství

Autor: Veronika Karásková

Klíčová slova: literatura, čtení, kniha, knihovnictví, dětské čtenářství, biblioterapie, audiokniha, čtenářská gramotnost, Společnost pro podporu a rozvoj čtenářství v ČR, Česká sekce IBBY, výzkumy: PISA, PIRLS, SIALS, IALS, OECD PIAAC

Synonyma: čtenářská gramotnost

Související pojmy:

nadřazené - literatura, knihovnictví, kniha

podřazené - čtenář, čtení, dětské čtenářství, biblioterapie, audiokniha, Společnost pro podporu a rozvoj čtenářství v ČR, Česká sekce IBBY, International reading association

Definice

             „Čtenářství vyjadřuje aktivní vztah k četbě a literatuře vůbec. Je vnímáno jako
důležitý faktor kultivace a socializace jedince, a proto se dá předpokládat, že jeho úroveň do jisté
míry ovlivňuje i celkovou vzdělanost národa. V posledních letech byla provedena empirická šetření,
která naznačují tomu, že rozvoj čtenářství a čtenářské gramotnosti vyžaduje výraznější podporu. (výsledky mezinárodních výzkumů čtenářství 1994, 2001.) Tato podpora by kromě podstatné proměny výuky
čtení a způsobu jeho využití ve škole měla zahrnovat spolupráci širší zainteresované veřejnosti –
rodičů, knihovníků, nakladatelů, ale i médií atd.“ [6]  
              
  Definice dle výzkumu PIRLS 2001  
     
            „Čtenářská gramotnost je schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje
společnost a/nebo oceňují jednotlivci a tyto formy používat. Mladí čtenáři mohou odvozovat význam z
široké škály textů. Čtou, aby se učili, účastnili se čtenářského života a také pro radost.“ [2]  
  
  Definice dle výzkumu IALS     
 
            "Čtenářská gramotnost je schopností používat tištěných a písemných informací pro
fungování ve společnosti, k dosahování vlastních cílů a k rozvoji vlastních vědomostí a
vlastního potenciálu.“ [4]

Charakteristika

Čtenářství není pouze relaxace u oblíbené beletrie. Čtenářství napomáhá rozvíjet široký soubor dovedností. Podpora těchto dovedností by měla být kontinuální. Začíná v době, kdy se člověk stane gramotným a pokračovat by měla po celý život. Čtenářství podporuje rozvoj slovní zásoby, gramatiky, porozumění textu, schopnost interpretace informací, fantazie, emoční inteligence, rozšiřuje celkový kulturní rozhled.

V součastné době se klade velký důraz na rozvoj čtenářství především u dětí a adolescentů. Z mezinárodních výzkumů vyšlo najevo, že české děti mají nízkou funkční čtenářskou gramotnost. Dětské čtenářství se podílí na rozvoji mnoha důležitých výše zmíněných aspektů osobnosti a důležitým dovednostem. Všechny tyto aspekty osobnosti jsou v důsledku neefektivního (stagnujícího) trávení volného času zanedbávány a tudíž se nerozvíjí v požadované míře. Čtenářství je jeden ze způsobů, jak nedostatky napravit.

Podpora čtenářství je však nutná od nejútlejšího věku. A to ještě v době, kdy jsou negramotné. Psychologové i pedagogové se shodují, že děti, které nejsou seznámeny se čtenářstvím v předškolním věku, mají menší slovní zásobu, mají problémy s vyjadřováním se, nejsou schopny popsat časovou posloupnost dějů, hůře se učí číst. Dá se říct, že děti, které vyrůstají bez knih, jsou už na počátku vzdělávacího procesu výrazně znevýhodněny.

Čtenářství se využívá i v klinické praxi. Tzv. biblioterapie je jedním ze způsobů léčby psychických onemocnění.

Výzkumy

Výzkumy dětské gramotnosti:

PISA – mezinárodní hodnocení žáků v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti (pojem čtenářské kompetence)

Výzkum v ČR realizovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V ČR bylo zkoumáno 9000 žáků. Celkově se do výzkumu zapojilo na 57 zemí světa.

Zaměřili se na výzkum 15-ti letých žáků. Sběr dat probíhal opakovaně po tři roky a pokaždé se detailně zaměřily na jiný druh gramotnosti (2000 - čtenářská gramotnost, 2003 - matematická gramotnost, 2006 přírodovědná gramotnost)[1].

Výsledky výzkumu z roku 2000 upozornili českou veřejnost na podprůměrné výsledky českých žáků.

„Výsledky českých žáků v mezinárodních testech čtenářské gramotnosti jsou tradičně mezinárodně 
podprůměrné (s výjimkou žáků 1. stupně základních škol). V testu PISA v roce 2000 si naši žáci
nejhůře vedli při vyhledávání různých typů informací. Výrazně nejhůře řešili úlohy zasazené do
pracovních situací, kde se umístili na jednom z posledních míst. Zároveň se potvrdil poznatek z
předchozích výzkumů, že lépe dovedou pracovat s nesouvislými texty (grafy, mapami, tabulkami apod.)
než s texty souvislými.“ [3] 

Dále výzkum poukázal na propastný rozdíl výsledků žáků víceletých gymnázií a základních škol. Žáci gymnázií měli mnohem lepší výsledky v celosvětovém srovnání se umístili výborně, kdežto žáci základních škol podprůměrně.

PIRLS 2001 Mezinárodní výzkum dětské čtenářské gramotnosti (9-10 let). Výzkum v ČR se uskutečnil pod vedením Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA). Výsledky výzkumu byly publikovány v knize: Jak se (učí) číst[2].

Ve výzkumu PIRLS dosáhli mladší školní žáci relativně dobrých výsledků. Při posuzování porozumění textu, vyhledávání informací a interpretaci textu byli čeští školáci nad mezinárodním průměrem. Ve srovnání se zeměmi EU se však posunuli na průměr. Důvodem je, že výsledky členských zemí EU jsou vysoko nad mezinárodním průměrem. Dále se zjistilo, že ČR má méně výborných žáků (tj. těch, kteří byli schopni interpretovat složitější významy, zvládají vyšší úroveň) než je průměr EU.

Mezinárodní výzkum gramotnosti dospělých (IALS) z roku 1994

Výzkum SIALS 1998 (Second International Adult Literacy Survey), účast České republiky

Výzkumy funkční gramotnosti dospělých (ve složkách literární, dokumentová a numerická).

Pro účel výzkumu byly:

„rozlišeny tři zřetelné typy zemí podle stupně diferenciace jejich vzdělávacího systému: státy s
diferencovaným   vzdělávacím systémem, státy s nediferencovaným vzdělávacím systémem a státy se 
vzdělávacím systémem nevyhraněným. Celková úroveň gramotnosti je vypočítána jako průměr ze všech tří 
typů měřené funkční gramotnosti (numerické, čtenářské a dokumentové). Za celý analytický soubor se 
ukázalo (viz tabulka 1), že státy s nevyhraněným typem vzdělávacího systému dosahují nejnižších
hodnot funkční gramotnosti, a to především díky velmi silně zastoupené části populace vykazující
velmi nízkou gramotnost, zatímco státy s nediferencovaným systémem hodnot nejvyšších (výjimky 
existují). Dále se však ukázalo, že rozdíl mezi diferencovanými a nediferencovanými systémy není tak 
velký, jak bychom mohli očekávat. Co se týče České republiky, lze shrnout, že ta se mezi 
postsocialistickými státy (Polskem a Maďarskem) umístila jednoznačně nejlépe, a vedle zemí s
diferencovaným systémem (Švýcarska, Nizozemí či Belgie) předčila i leckteré země se systémem
nediferencovaným (Kanadu, USA, Irsko či Nový Zéland).“ [5]

Mezinárodní výzkum dospělých OECD PIAAC (předpoklady úspěchu v práci a v životě).

V rámci toho výzkumu se zaměřují na gramotnost dospělých: IALS. Tento výzkum je pokračování zmíněných výzkumů (SIALS). Respondenty budou lidé od 16 do 65 let. Hlavní sběr informací se v ČR uskuteční v roce 2011. Zkoumána bude schopnost najít informace v textu, integrovat a interpretovat text schopnost text posoudit. Hodnotit se bude porozumění a schopnost užití slov, vět, krátkého textu. Tento výzkum má za úkol odhalit, jak jednotlivé typy gramotnosti ovlivňují úspěch na trhu práce[7].

Instituce zabývající se čtenářstvím

Společnost pro podporu a rozvoj čtenářství v ČR

Česká sekce IBBY (International Board on Books for Young People) - Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu

International reading association

Klub dětských knihoven

Sukova knihovna

Kritické myšlení

Akce na podporu čtenářství

Celé Česko čte dětem

Čítárny

Knížka pro knihomola Emila

Moje kniha

Noc s Anderdenem

Rosteme s knihou

Suk - Čteme všichni Kniha mého srdce

Použitá literatura

1. BERAN, Vít. Výsledky výzkumu PISA [online]. 2006 [cit 2010-04-28]. Dostupný z WWW: <http://www.zstaborska.cz/web/programy_projekty/testy_kalibro/pisa_vysledky_vyzkumu.ph>.

2. KRAMPLOVÁ, I., POTUŽNÍKOVÁ, E. Jak se (učí) číst [online]. 2005 [cit 2010-04-28]. Dostupný z WWW: <http://www.uiv.cz/clanek/163/1051>.

3. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Metodický portál, Články: „Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti a jeho výsledky v ČR“ [online]. 18. 01. 2006.[cit.28. 04. 2010.]. ISSN 1802-4785. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/448/MEZINARODNI-VYZKUM-CTENARSKE-GRAMOTNOSTI-A-JEHO-VYSLEDKY-V-CR.html>.

4. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? [online]. 2006 [cit 2010-04-28]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JAK-JI-ROZVIJET.html/>.

5. SIMONOVÁ, Natalie. Výzkumy funkční gramotnosti dospělých – SIALS a PIAAC [online]. 2010 [cit. 2010-03-28]. Dostupný z WWW: <http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=343&lst=108 >.

6. WILDOVÁ, Radka. Rozvoj čtení a čtenářství v ČR a Společnost CzechRA [online]. 2010 [cit 2010-04-28]. Dostupný z WWW: <http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty7_czechra>.

7. Mezinárodní výzkum dospělích PIAAC [online]. 2009 [cit. 2010-03-28]. Dostupný z WWW: < www.piaac.cz >.