Spokojenost
Autor: Anna Kultová
Definice
Spokojenost, osobní spokojenost, subjective well being (SWB) jsou v poslední době témata, kterými se zabývají vědci z celého světa. Proč jsme šťastní a spokojení? Podle Schwartze a Strack [1] je SWB, tedy osobní pohoda či spokojenost, definovaná jako jedincovo současné hodnocení jeho pocitu štěstí. Taková hodnocení jsou vyjadřovaná v afektivních termínech. Zjištění ukazují, že pouze 1% euroamerické populace se vůbec necítí spokojeno (1). Diener se svými kolegy vymezil pocit štěstí a spokojenosti jako subjektivní pohodu (subjective well being, SWB). Zjistil, že SWB je široký koncept zahrnující emocionální i kognitivní složku. Je složený ze tří komponent:
- emocionálních odpovědí
- uspokojení v různých oblastech života
- celkového posouzení životní spokojenosti (1)
Teoretické přístupy
Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující. (1) Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ (3) ) se svým flow fenoménem. Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události (1).
Měření spokojenosti
Mnoho lidí napadá otázka, zda lze spokojenost měřit vědecky, pokud je to čistě subjektivní pocit. Ed Diener (5), jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní. Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení (5). Možnou čtvrtou složkou spokojenosti je optimismus a pocity naplnění. Vzhledem k jednoduché ovlivnitelnosti těchto komponent dočasnými vlivy (počasí, současná nálada) se používají další nástroje, které výzkumy validizují. Těmito nástroji jsou:
- informace od příbuzných a dobrých přátel ohledně zkoumaného člověka a jeho SWB
- experience sampling method - metoda, při které si člověk během dne zaznamená své pocity, myšlenky a konání vždy, když pípne malý počítač, který nosí neustále při sobě
- měření paměti - v tomto případě se zjišťuje nakolik je jedinec schopný vzpomenout si na pozitivní události (ne negativní) v určeném časovém úseku
- rozhovor (5).
==
Výzkumy ==
Výzkumů ohledně SWB se v poslední provádí mnoho, zmíním tedy pouze některé z nich. Data z let 1995 - 2007 World Values Surveys (4) ukazují, že z 97 měřených zemí je nejšťastnější Dánsko s průměrnou hodnotou 4,24, Česká Republika se umístila v dolní polovině průměrem 1,66, Slovensko má hodnotu 0,41 a jako nejméně šťastná země se ukázalo být Zimbabwe s negativní hodnotou -1,92. Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky.
Poznámky
- ↑ A definition of subjective well being. Sprott.physics.wisc.edu [online]. bez data [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://sprott.physics.wisc.edu/lectures/paper263/tsld002.htm
1. DOSEDLOVÁ, J a Z SLOVÁČKOVÁ. Předpoklady zdraví a životní spokojenosti. 1. Brno: MSD, 2008. 143 s. ISBN 978-80-7392-010-4. 2. A definition of subjective well being. Sprott.physics.wisc.edu [online]. bez data [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://sprott.physics.wisc.edu/lectures/paper263/tsld002.htm 3. FARMER, D. "Flow" & Mihaly Csikszentmihalyi. Austega.com [online]. 1999 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://austega.com/education/articles/flow.htm 4. Subjective Well-being in 97 Countries. nsf.gov [online]. 1995 - 2007. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.nsf.gov/news/newsmedia/pr111725/pr111725.pdf 5. DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure
