Postmoderní společnost

Z WikiKnihovna

stránka k předmětu VIKBA29 - Učící se společnost a role knihovníka v ní

Co jsme se naučili?

O tématu

červená znamená: In Progress!! Pracujeme na tom ;)

Úvod

Problémy postmoderní společnosti

Moc, politika, terorismus a strach
  • politika ztrácí moc, ta se přesouvá do nadnárodních korporací, globální politika je neefektivní, 90% bohatství je v rukou 1% obyvatel světa
  • terorismus nahrává státním politikům, aby si udrželi moc, ti čerpají ze strachu obyvatel před terorismem, práva a svoboda občanů jsou v zájmu bezpečí omezovány
Posedlost bezpečím
  • byznys čerpá z lidského strachu (ochrana před X věcmi)
  • trend dnešního města- ochranné rezidentské komplexy jako bezpečná města ve městech
Problém s nadbytečnou populací
  • kapitalismus činí hodně lidí nepotřebnými- lidský přebytek
  • vízová politika, váleční uprchlíci, žadatelé o azyl, „provizorní“ uprchlické tábory
Krátkodobé strategie
  • země dlouhodobě neřeší své vleklé problémy (zdravotnictví, stárnutí populace, zadlužování..)

Člověk a utopie

Utopie
  • ideální svět, kde neexistuje náhoda a nejistota
  • zrodila se v moderně a má dva předpoklady:
    • 1. převažuje pocit, že svět nefunguje dobře a je třeba ho dát do pořádku
    • 2. víra, že člověk zjistí, co je špatně, a dokáže to napravit
Vztah člověka a utopií - 3 modely
  • 1. předmoderní – hajný – chrání svěřené území před lidským zásahem, udržuje přirozenou rovnováhu, založeno na přesvědčení, že věci se dějí správně, jen pokud se do nich nezasahuje
  • 2. moderní – zahradník – ve světě by neexistoval řád, kdyby se o to sám trvale nezasazoval, promyslí vhodnou představu, potom dohlédne na správnou realizaci
  • 3. současnost – lovec – nestará se o celkovou rovnováhu, jediným úkolem je lovit, budoucí vyčerpání lovné zvěře nebude chápat jako svůj problém
  • dříve byla utopie vzdáleným cílem - dávalo to smysl životu
  • dnes je utopií utopie bez konce - neustávající lov je utopie, která se žije, nenabízí smysl života

Postmoderní člověk

Hledá svou identitu, smysl a cíl života. Zatímco moderní člověk byl „poutníkem“ ve svém životě, někam směřoval, měl cíl, dnešní člověk žije nespojitě a epizodicky (prozatimní stavy, nové pracovní postupy IT, důraz na flexibilitu, dočasné a nepevné vztahy) – to vše u něj vyvolává pocit nejistoty a ztráty.

Čtyři osobnostní vzorce/modely
  • zevloun - anonymní člověk v konzumním davu velkoměsta, jeho svět se skládá z tv epizod, bere to, co se nejvíc leskne
  • tulák - žije na cestě a neví, kam ho cesta dovede, nic neplánuje, využívá šancí, na které cestou narazí, nikdy však není spokojen a prchá stále dál
  • turista - opouští domov, aby nasbíral nějaké dojmy a zkušenosti ve světě, touží po bezpečném dobrodružství, svět mu slouží jen jako surovina ke sběru zážitků
  • hráč - postmoderní svět se skládá ze série her, v kterých jde o to, jak se hra rozehraje, o štěstí a o vítězství a prohru, v dnešním světě jsme všichni tak trochu hráči

Genderové stereotypy v postmoderní společnosti

S tím, jak se společnost mění a vyvíjí, dochází také ke změnám ve vnímání tradičních ženských a mužských rolí. Jak v soukromém, tak v profesním životě, za což může pád tzv. tradičních společností' a nástup moderních, resp. postmoderních společenských struktur. Dochází k redefinici' rolí mužů a žen, mísí se jejich role, obecně jsou snahy minimalizovat rozdíly a bořit stereotypy ve vnímání obou pohlaví. U žen však dochází k boření stereotypních představ o jejích rolích pomaleji a neochotněji.

Nerovnost mužů a žen se nejčastěji projevuje v politice a ve vysokých rozhodovacích a řídících funkcích.

Genderovými stereotypy rozumíme zjednodušující a zaujaté předpoklady týkající se vlastností, názorů a rolí žen a mužů ve společnosti, v zaměstnání a rodině. Např. ženy nerozumí technice, muži se nedokážou postarat o domácnost stejně dobře jako ženy apod.


Problémy žen v postmoderní společnosti

Rovné příležitosti pro ženy a muže: odstranění viditelných i neviditelných bariér na základě pohlaví, zajištění stejných příležitostí na trhu práce, vytváření podmínek pro slaďování pracovního a rodinného života (family-friendy přístup)


Předpokladem rovných příležitostí je rovnoměrné zastoupení obou pohlaví a jejich vzájemná spolupráce, jejímuž rozvoji brání i genderové stereotypy a předsudky. Kariéra vs. Rodina Ženy v postmoderní společnosti jsou často postaveny před otázku, zda zvolit budování kariéry, nebo založení rodiny. V ČR zatím není dost dobře možné (a ani to není zvykem) skloubit oboje dohromady. Odborníci vidí jako řešení family-friendly přístup, který je založený na větším vzájemném respektu zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců. Diskriminace v zaměstnání Můžeme rozlišovat tzv. horizontální segregaci – ženy převažují v některých odvětvích, ve kterých jsou obecně nejnižší mzdy a platy a vertikální segregaci, při níž zastoupení mužů se zvyšuje s rostoucí úrovní řízení a muži zaujímají většinu vrcholových pozic. Diskriminace žen v zaměstnání se dále projevuje především vyplácením menší mzdy za stejné úkony na stejných pozicích.

Náboženství v postmoderní době

Náboženství a společnost tvoří jednotu, bez náboženství by společnost zanikla, protože by se neměla jak ospravedlnit a kam uniknout. Proto náboženství nikdy nezanikne pouzese bude postupem času měnit jeho forma do nových podob, založených na postmoderní absurditě a chaosu. Věci, které byly dříve považovány za herezi, se dnes vystavují na výsluní.

Moderní doba
  • Vědecký a technologický pokrok díky novým objevům zbavuje svět mnoha náboženských představ
    • kvantová fyzika
    • teorie relativity
    • teorie chaosu
  • Dochází k poklesu věřících a církve postupně ztrácí svůj vliv
  • Individualizace, sekularizace
  • Friedrich Nietzsche
    • absurdita a strach nás nutí unikat k náboženským zjevením (Bůh)
    • Bůh je ničitel chaosu
    • Bůh nás chráná před krutou realitou - smrtí
Postmoderní doba
  • Lidé mají absolutní volnost ve svých rozhodnutích a neomezené množství možností volby
  • Vznikají nová náboženská hnutí postavené na dříve nepředstavitelných základech (technologie)
  • Všeobecně dochází čato až k absurdnímu posunu mezi vědou a náboženstvím
    • Díky vědeckému pokroku a čím dál tím komplexnějšímu zkoumání vesmíru zjišťujeme, že některé teorie zatím není možné ověřit. Věda naráží na množství metafyzických problémů. V některých případech je věda založená více na přesvědčení než na oveřitelné teorii.
    • Tradiční náboženství zaniká. Již nevěříme v Boha, ale věříme v technologie, které nás obklopují. Vznikají náboženské a magické kulty vystavené na teoriích kvantové fyziky, informačních technologíi či dokonce i ateismu.

Filozofie v postmoderní době

Etika a morálka v postmoderní době

Postmoderní umění

Charakteristika

Postmodernismus je souhrnné označení pro umění po moderně. Umělecká moderna na prahu dvacátého století byla produktem optimismu. Umělci sami věřili, že jejich objevy v tvorbě jsou pokrokem. Moderna žila z renesanční představy o umělcově výlučnosti, chápala uměleckou tvorbu jako doménu specialistů, kteří neomylně směřují vpřed. Umění se však stalo nepřístupné divákům, lidé mu už nedovedli porozumět. Proto postmoderní umění hlásá návrat ke kořenům bytí, ke kolektivním mýtům, k upřímnosti, ke ztracené jednotě člověka a světa. Postmoderní umělec nedělá umění, ale prosazuje tvorbou svůj individuální výraz, svoji subjektivitu.

Zástupci
  • Konceptuální umění
  • Krajinné umění (land-art)
  • Tělové umění (body-art)
  • Video-art
  • Pop art

Postmoderní architektura

Vývoj

Jako reakce na monotónnost moderního mezinárodního stylu, na formovou omezenost bezcitně poskládaných škatulí a krabic a na smutnou betonovou šeď, které jsou mnohými uživateli pokládány za vizuální degradaci životního prostředí, vznikla v sedmdesátých letech především v angloamerických kruzích tzv. postmoderní architektura. Vůbec u vzniku postmodernismu byla jako průkopník právě postmoderní architektura, která hnutí iniciovala.

Charakteristické znaky
  • Zájem o lidový a místní výraz - V reakci na uniformitu internacionálního stylu usilují o prosazení lokálních stylů, kladoucích důraz na místní zvláštnost a jedinečnost.
  • Zájem o historii a urbanistický kontext – Architektura musí zapadat do celkového dojmu města. Místo "architektura a prostředí" nastolují princip "architektura v prostředí".
  • Ornament – Postmodernismus se pokouší obnovit ztracenou vnímatelovu pozornost nejrůznějšími symbolickými prvky, někdy i ornamenty na fasádách staveb.
  • Obrazný a metaforický význam – Pozornost se soustředila na problém komunikace architekt→uživatel, která probíhá pomocí znakové soustavy nesené architektonickým dílem. Touto dorozumívací soustavou se myslí jazyk architektury. Tato osvobozená aplikace jazyka je úzce spjata s metaforičností. Slova se často používají nejen ve svém primárním smyslu, ale i jako připomenutí, náznak, narážka, či obraz.
  • Spoluúčast budoucích uživatelů
  • Pluralismus - Termín „dvojí kódování“ je vlastnost charakteristická pro postmoderní architektonickou tvorbu, tvořící paradoxní (protikladnou) dvojici vzorů. Jako příklad uvádí dvojice vlastností: profesionální a lidová zároveň (!), staré vzory a zároveň nové technologie, ze kterých autoři čerpají. Postmodernismus jako by stál současně na dvou pozicích. Základní snahou postmoderní architektury je překonat jistou elitnost architektury a přenést ji do jazyka srozumitelného i laikovi, na druhé straně se snaží udržet i zájem odborníků, to se projevuje dvojím pohledem na architektonické dílo — laik vnímá podobnost s něčím mu známým, odborník vnímá i ovlivnění historickými slohy a jejich zvláštnostmi.
  • Radikální eklekticismus - Postmoderní tvorba má eklekticky ráz. Postmoderní architektura prolomila hráz antihistorismu moderní architektury. Její představitelé vědomě čerpají („citují“) z předchozích uměleckých stylů i jejich místních variant. Pestrosti výběru a vzájemným kombinacím různorodých prvků se nekladou meze. Kombinují se slohy kdysi třeba zcela protichůdné.
  • Rehabilitace sociálního a veřejného prostoru
Zástupci postmoderní architektury
  • Philip Johnson – Budova Sony, New York
  • Michael Graves – Civic Services Building, Portland
  • Charles Moore – Piazza d'Italia, New Orleans
  • K. Hubáček, M. Masák – Obchodní středisko Ještěd, Liberec
  • V. Králíček, K.Hubáček, J.Hakulín – Divadlo Husa na provázku, Brno
  • J.Šrámek, A.Šrámková – Administrativní budova ČKD, Praha Na můstku
  • M. Brix, P. Franta – Kostel svaté Rodiny, Luhačovice

Postmoderní literatura

  • nedělí literaturu na „vysokou“ a „nízkou“
  • směšování stylů a různých typů slovesnosti - propojování beletrie/non fiction/ střídání lyrických i epických pasáží/ užívá postupy „velké“ i „konzumní“ literatury
  • témata - bizarní situace, násilí, sexuální úchylky, vyhraněné pointy, psychické procesy postav, fantastické dějové prvky, metafikční odkazy, absurdní jazykové hry a žánrové zlomy...
  • oblíbené motivy některých autorů- zrcadlo, maska, labyrint...
  • uplatňuje „citace“ - neuvádí se zdroj, spíš se jedná o parafráze známých děl nebo jejich motivů
  • dvě (i víc) významové vrstvy díla - otevřena variacím, různým čtením a interpretacím
  • postmodernisté netvoří tvůrčí skupiny X jsou to individuální jedinci
Světoví představitelé
  • Umberto Eco (1932)
    • romány - „Jméno růže“ (1980), „Foucaultovo kyvadlo“ (1988)
    • užívá a spojuje různé stylové postupy - odborné, publicistické, krásné, pokleslé
    • žánr - současně detektivka, horor, historický román, filozofické pojednání, studie o symbolech
    • mystifikace - autor dílo předkládá jako středověký rukopis (aby zmátl čtenáře)
    • citáty - z krásné i filozofické lit, z historických děl, odborných prací
    • ironický přístup k středověkým snahám o reformaci církve
  • Kurt Vonnegut ml. (1922-2007)
    • prolínání mnoha stylů – grotesky, surrealismu, sci-fi s filozofickými úvahami
    • romány- „Jatka č. 5“ (1969), „Kolíbka“ (1963), „Časotřesení“ (1997)
  • John Roert Fowles (1926-2005)
    • první postmodernista - první smíchal vysokou a nízkou lit.
    • „Sběratel“ (1963), „Mág“ (1965), „Francouzova milenka“ (1969) - 2 možné konce
  • Thomas Ruggles Pynchon (1937)
    • romány, popisuje zmatek v duši moderního člověka
  • Samuel Beckett (1906-1989)
    • absurdní dramata
    • „Čekání na Godota“ (1953)
  • Vladimir Nabokov (1899-1977)
    • „Lolita“ (1955)
Magický realismus
  • považován za podsměr postmodernismu
    • míchá svět zázračný s reálným
    • zejména Jižní Amerika (ale i Rusko - Michail Bulgakov)
  • Gabriel García Márquez (1928)
    • „Sto roků samoty“ (1967), „Kronika ohlášené smrti“ (1981)
  • Jorge Luis Borges (1899-1986)
    • povídky
Čeští představitelé
  • Milan Kundera (1929)
    • „Nesmrtelnost“ (1987/8), „Nesnesitelná lehkost bytí“ (1984)
  • Jiří Kratochvil (1940)
    • romány - „Uprostřed nocí zpěv“ (1992), „Medvědí román“ (1985-1990)
  • Jáchym Topol (1962)
    • román „Sestra“ (1994)
  • Daniela Hodrová (1946)
    • románová tetralogie „Trýznivé město“ (70. léta, 1991-03)
  • Jiří Gruša (1938)
    • absurdní román „Dotazník aneb Modlitba za jedno město“ (1978)

Postmoderní hudba

Postmoderní film

Použitá a doporučená literatura

Seznam literatury, kterou jsme použili k přípravě naší prezentace.

Literatura doporučená ke studiu problematiky je označená tučně.


  • BAUMAN, Zygmunt. Tekuté časy : život ve věku nejistoty. Vyd. 1. Praha : Academia, 2008. 109 s. ISBN 978-80-200-1656-0.
  • BAUMAN, Zygmunt. Úvahy o postmoderní době. Vyd. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. 165 s. ISBN 80-85850-12-5.
  • ČINČERA, Jan. Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2002. 81 s. ISBN 8021029811.
  • CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátku do současnosti : významní autoři a jejich tvorba, díla neznámých tvurců staré literatury, nejčastejší literární termíny, hlavní literární skupiny a směry, historická období. Vyd. 1. Brno : Centa, 2005. 1116 s. ISBN 8086785033.
  • JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. Praha : Portál, 2007. 285 s. ISBN 978-80-7367-269-0.
  • JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha : Univerzita Karlova, 1993. 134 s.
  • KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Vyd. 3., upr. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. 186 s. ISBN 8085850060
  • LEHÁR, Jan; STICH, Alexandr; JANÁČKOVÁ, Jaroslava; HOLÝ, Jiří. Česká literatura od počátků k dnešku, Praha : Lidové noviny, 2000.
  • LYOTARD, Jean-Francois. O postmodernismu. Vyd. 1. Praha : Filosofia, 1993. 206 s. ISBN 80-7007-047-1.
  • MAŘÍKOVÁ, Hana; PETRŮSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena. Velký sociologický slovník : Sv. 2, P-Ž. Praha : Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5.
  • MICHEL, Foucault. The Archeology of Knowledge. Vyd. 1. London : Routledge, 2002. 239 s. ISBN 0-415-28752-9.
  • MINOLOVÁ, Pavla. Estetické rysy a znaky postmoderní architektury v České republice. Brno, 2007. 64 s., 24 s. příl. Bakalářská práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské práce Jan Sedlák.
  • NÜNNING, Ansgar; TRÁVNÍCEK, Jirí; HOLÝ, Jiří. Lexikon teorie literatury a kultury : koncepce / osobnosti / základní pojmy. 1. vyd. Brno : Host, 2006. 912 s. ISBN 8072941704.
  • PAVELKA Jiří; POSPÍŠIL Ivo. SLovník epoch, směrů, skupin a manifestů, Brno : Georgetown, 1993.
  • VÁVROVÁ, Soňa. Jean Francoise Lyotard: Postmoderní situace. In Sociální pedagogika jako obor vysokoškolského studia. Sborník příspěvků z odborného semináře uskutečněného ve spolupráci s Technologickou fakultou UTB ve Zlíně. Brno: Institut mezioborových studií, 2003. s. 146-154. Dostupné z WWW: <http://web.fhs.utb.cz/cs/docs/kom41.pdf?PHPSESSID=45a6bded0da9622e3a99ad88c685065f>. ISBN 80-902936-1-1.

O přípravě přednášky - Jak na to?

Najít vhodné prostory pro sdílení materiálů:
Najít vhodné místo pro vytvoření pracovní skupiny:
Využívat nástroje pro online konzultace:
Technická podpora:
  • sjednocení softwarové základny týmu a zajištění kompatibility softwaru jednotlivých členů
  • využití softwaru pro prezantace - MS Word, Open Office (kompatibilní formát - .ppt)
  • využití softwaru pro textovou oporu a výpisky - MS Word, Open Office, Acrobat Reader (kompatibilní formáty - .doc, .pdf)
Celkové shrnutí

Vhodná volba partnerů ve skupině -> zlepší spolupráci a nebude docházet ke konfliktům Předběžný průzkum tématu a dostupné základní literatury. Rozdělení tématu na vhodná podtémata a následné rozdělení podtémat mezi vhodné lidi, kteří se v ideálním případě danou problematikou zabývají nebo k ní mají blízko. Rozdělení základní literatury mezi jednitlivé členy týmu, podle jejich podtématu. -> každý nemusí číst vše, ale může se zaměřit pouze na svoji sekci, ze které udělá výpisky pro ostatní, aby se v problematice orientovali. Pravidelné porady (nutné zvolit vhodné místo na živé porady -> ideálně příjemná kavárna s pohodným gaučem ;). Na těchto poradách každý odprezentuje svoje téma a poznatky.

Nutné je stanovit si vhodné cíle přednášky (před rozdělováním podtémat), nenechávat nic na poslední chvíli a dodržovat stanovené termíny. Je vhodné dělat pravidelné porady ať už naživo nebo online. Vhodné zvolení pracovního schématu skupiny: Demokracie? Ideální v případě dobře fungující skupiny s kolektivním rozhodováním a samomotivací jednotlivých členů. V případěnestabilní skupiny je nutné zvolit leadera, který povede diskuzi a zajistí motivaci a funkčnost týmu.

Klíčové pojmy:
  • efektivita: nedělat zbytečnou práci, nedělat něco zbytečně 2x
  • dynamika a "workflow": v návaznosti na předchozí bod, posunovat se dopředu, nestagnovat (zajistí to pravidelné porady)
  • vize a koncepty: sjednocení vizí a konceptů, aby nedocházelo k nejasnostem a rozporům
  • interaktivní komunikace
  • intelektuální kooperace týmu a brainstorming
  • důraz na didaktiku
  • paradigma
  • softwarová platforma
  • využívat důvěryhodné relevantní zdroje a odborné databáze
  • otevřený dialog ve skupině
  • konsenzuální rozhodování
  • kognitivní myšlení
  • kritické myšlení při tvorbě podtémat
  • dostatečné a vhodné citování zdrojové literatury
  • vhodné použití obrazového (prezentace, video) a zvukového materiálu (hudbební ukázky)
  • objektivita
  • důraz na interaktivní část hodiny
  • krátká interaktivní společnská hra (zvážit nutnost a relevanci využití nějaké hry)
  • teambuilding
  • selekce informací
  • využití potenciálu nových technologií v oblasti virtuální komunikace (Second Life)
  • kyberprostor
  • selekce
  • korekce
  • dealine - z ang.: smrtící čára
  • smoking - intenzivní autonomní inhalce suspenzivního dýmu
  • coffeeing - intenzivní autonomní konzumace nadměrného množství nápojů s vysokým obsahem kofeinu

Jak měla přednáška ideálně vypadat?

Přednáška měla být o něco kratší.

V učebně měl fungovat zvuk, aby bylo možné bez problémů promítat videa a hudební ukázky.

Měli jsme důsledněji dbát na dodržování stanoveného času pro jednotlivé přednášející.

Co se nám podařilo, co se nám nepodařilo a proč?

Shrnutí našich úspěchů a neúspěchů na přednášce i při její přípravě.

Podařilo se
  • Přednáška měla dobrý obsah.
  • Vhodné proložení jednotlivých témat - po náročnější části následuje jednodušší téma, hra nebo video.
  • Přednášky byla dynamická a zábavná, zároveň však i dostatečně odborná a profesionální.
  • Výborný teambuilding a týmová spolupráce.
  • Dostatek sebevědomí vyplývají ze znalostí přednášejích o svých tématech.
  • Výborný týmový duch a jeho pěstování.
  • Bezproblémové dodržování termínů.
Nepodařilo se
  • Nepodařil se časový rozvrh přednášky a nezbyl čas na dotazy.
  • Nebylo možné pustit videa a hudební ukázky vzhledem k technickým problémům.

Co bychom podruhé udělali jinak?

Pro příště by bylo nutné zkrátit přednášku a dodržovat důsledněji časový rozvrh.

Pokud možno, zajistit si klíče od učebny předem a vyzkoušet si techniku, tak aby byl čas zavolat technika na opravu případných problémů.

Zajistili bychom si včasný příchod vyučujícího, který má přístup do učebny.

Pro jistotu bychom si vzali vlastní reproduktory a prodlužku.

Rady na závěr

Dodržujte termíny a časový rozvrh.

Vyzkoušejte si techniku (zajistit si klíče od učebny).

Prodiskutujte témata a literaturu s vyučujícím.

Stanovte si spolehlivého člena, který se postará o chod týmu.

Stanovte si někoho, kdo se postará o prezentaci - jednotný grafický vzhled, kompilace finální prezentace.

Vezměte si na předášku vlastní notebook s prezentací a ideálně i vlastní reproduktory (stačí malé).

V případě problémů improvizujte, rychle změňte schéma přednášky (je nutné se předem připravit na možné problémy!).

Dejte si práci a vytvořte zajímavou a vizuálně poutavou prezentaci.

Delší a náročnější části prezentace proložte videem nebou krátkou hrou.

Soubor:Thinkingprocess.jpg

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Postmoderní_společnost&oldid=13719“