Mystifikace
Autor: Jakub Forman
Klíčová slova: mystifikace, klam
Charakteristika
Mystifikace je úmyslné klamání, šíření nepravdivých zpráv, předstírání něčeho, rozšíření nepravdivé zprávy k oklamání veřejnosti. Slovo mystifikace pochází z latiny (mysticus) a původní význam pojmu byl tajuplný.[1]
Mystifikace je proces maskování či zakrývání hlavních aspektů společnosti a společenských vztahů. Mystifikace umožňuje nadvládu, která není založena na zřejmém nátlaku či síle, ale je udržována nejrůznějšími sociálními institucemi a kulturními hodnotami.[2]
Marxovo pojetí mystifikace
Marx použil koncept mystifikace jako věrohodné uvedení v omyl sloužící v zájmu jedné socioekonomické třídy(ti, kdo využívají) proti druhé(využívaní). Představením formy využívání jako formu benevolence donutí ti, kdo využívají ty využívané si myslet, že jsou na stejné úrovni, nebo dokonce že jim mají být vděční. Toto teoretické schéma se dá uplatnit jak mezi různými společenskými vrstvami, tak při přímé interakci dvou osob.[3]
Kulturní mystifikace
V západních sdělovacích prostředcích je Japonsko téměř vždy zobrazováno jako země, definovaná svou odlišností od západu. Opakované zdůrazňování kulturních rozdílů je kódovaný způsob, jak diskutovat o rasových rozdílech. "Rasové" pojetí kultury také podporují akademické analýzy japonské kulturní rozdílnosti, například v antropologii. Vysvětlení nepodporuje ani tendence mystifikovat kulturu tím, že se bere jako výchozí bod pro analýzu, namísto zkoumání jejích sociálních a historických kořenů. Kulturní studia se pokoušela zpochybnit základní pojetí identity a rozdílů kultur zpracováním kulturních fenoménů "jako jazyk". Přesto se s podobnými problémy - s dehistorizací kultury, naturalizování rozdílů a tím, že se kultura jeví jako rozhodující síla - potýká tento přístup také.[4]
Mystifikace sociálních deviací
Existují dva základní pohledy na sociální deviace: absolutistický a relativistický. Hlavní rozdíly mezi absolutistickým a relativistickým pohledem jsou: význam moci, přispívající k utváření veřejného pohledu na deviace; pojetí rozmanitosti a disentu jako patologické; role morálního rozhořčení v sociálních reakcích na deviaci; strategie mystifikace používaná dominantními skupinami k posílení ideologického a morálního monopolu jejich názorů v tradičním společenském řádu; kooptace vědců, psychiatrů a dalších agentů společenské kontroly mystifikačního procesu.[5]
Poznámky
- ↑ ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz>.
- ↑ Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.
- ↑ BOSZORMENYI-NAGY, Ivan a James L FRAMO. Intensive family therapy: theoretical and practical aspects. New York: Brunner/Mazel, c1985, 507 s. ISBN 0876304129.
- ↑ Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.
- ↑ Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.
Použité zdroje
- ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz>.
- Sociologyindex.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. MYSTIFICATION. Dostupné z WWW: <http://sociologyindex.com/mystification.htm>.
- BOSZORMENYI-NAGY, Ivan a James L FRAMO. Intensive family therapy: theoretical and practical aspects. New York: Brunner/Mazel, c1985, 507 s. ISBN 0876304129.
