Kognitivní autorita
Teorie Kognitivní autority
| Patrick Wilson | |
|---|---|
Santa Cruz, USA | |
| Datum a místo úmrtí |
12. září 2003 |
| USA | |
| Vzdělání | University of California, Berkeley |
| Pracoviště | University of California, Berkeley |
| Award of Merit (2002) | |
| Známý pro | kognitivní autorita |
Teorii Kognitivní autority zveřejnil Patrick Wilson ve své knize Second-hand Knowledge: An Inquiry into Cognitive Authority (1983).
Koncept kognitivní autority vychází z toho, že lidé si utvářejí znalosti dvěma různými způsoby: první je založen na osobní autentické zkušenosti a druhý na tom, co se dozvídají (naučí) od druhých. Naše každodenní poznávání často závisí na druhých, spousta věcí které známe a myslíme si o světě jsou ty, které jsme převzali od jiných. Tyto každodenní záležitosti nejsou akademickým problémem, ale vyžadují stejné kognitivní strategie jako hodnocení vědeckých faktů. Přesto však ne všechno, co nám druzí řeknou, je pro nás skutečně věrohodné - jen ty, které vnímáme jako ty kteří „vědí o čem mluví“ chápeme jako kognitivní autority. Podle Wilsona „můžeme věřit textu, pokud je to práce jednotlivce či skupiny jednotlivců, kterým můžeme věřit“. Kognitivní autoritou mohou být nejen jednotlivci, ale i knihy, organizace, instituce. Dle Wilsona termín kognitivní autorita popisuje druh autority, která přirozeně ovlivňuje myšlenky a názory ostatních lidí (působí věrohodně). Wilson odlišuje kognitivní autoritu od administrativní autority nebo autority založené na hierarchické pozici. [1] Jde o tacitní kognitivní proces, rozhodování o kognitivní autoritě tedy není soustředěnou vědomou činností. [2]
Konkrétními příklady kognitivní autority mohou být přátelé, kolegové, profesoři, inženýři či lékaři, ale také články v novinách a časopisech, a dokonce i televizní reklamy. V současné společnosti jsou i informační profesionálové či knihovny určitým druhem kognitivní autority.[3]
Několik bodů vystihujících kognitivní autoritu:
• vzniká na základě vztahu nejméně dvou lidí
• být kognitivní autoritou je něco jiného než být expertem
• je záležitostí určité věrohodnosti - na které může být více či méně založena
• vztahuje se k určité oblasti zájmu – v některých oblastech lze hovořit o autoritě, v jiných nikoli
• souvisí s kredibilitou – kognitivní autority jsou hodnotnými zdroji informací
• nemusí se vždy jednat o jedince
• můžeme ji nalézt také v knihách, nástrojích (instrumentech), organizacích, institucích
Koncept kognitivní autority
Koncept kognitivní autority je podobný konceptům důvěry, spolehlivosti a důvěryhodnosti. Další související koncept je posuzování, klíčový koncept v archivační teorii. Souvisí s tím, jak posuzovat záznamy, jejich význam a důležitost, a jak uchovat tyto hodnoty v čase a zajistit jejich přístupnost pro budoucí generace. Různé formy organizace společnosti mohou uplatňovat a vyjadřovat kognitivní autoritu přes jejich částečnou oblast zájmu nebo odbornosti. Dokumenty, vytvořené jako důsledek společenské dělby práce aby zprostředkovaly činnosti, mohou mít určitý stupeň kognitivní autority.[4]
Textové složky, jako je autor, název, nakladatel, vydavatel, instituce, název časopisu, edice, abstrakt i seznam odkazů se mohou podílet na kognitivní autoritě dokumentu. Wilson kognitivní autoritu v kontextu vyhledávání informací shrnuje do čtyř druhů:
- Individuální kognitivní autorita (autor) – zahrnuje osobní reputaci autora - vztahuje se ovšem pouze na současnost (“tady a teď). Jméno autora je pokládáno za největší část kognitivní autority dokumentu. Vědečtí autoři jsou známí pro to, co již napsali. Jejich autorita se odvíjí vetšinou od počtu publikací a je připisovaná čtenářům a intelektuálnímu rozvoji vědecké komunity.
- Institucionální autorita (vydavatel) – kognitivní autoritu mohou získat nakladatelství, jednotlivé publikace, přehledy atd.Vydavatelé se mohou specializovat na publikování dokumentů z konkrétních disciplín a oblastí výzkumu.
- Textový typ autority (textual authority) – některé referenční práce mají autoritu samy o sobě. Lidé se například nezajímají o jména tvůrců slovníku, ale věří informacím, které v něm naleznou. Knižní edice mohou také značit kognitivní autoritu. Vydání v úspěšných edicích a překladech slouží jako nepřímý test autority. Jméno časopisu může také posloužit jako indikátor kognitivní autority. Může vyjadřovat orientaci výzkumu.
- Vnitřní věrohodnost autority (Intrinsic plausibility authority ) - obsah textu - záleží na tom, zda text čtenář uzná jako věrohodný či nevěrohodný a v závislosti na tom poskytující či neposkytující autoritu. Text má jedinou šanci nás zaujmout na začátku - přečtení pár slov nám může poskytnout dostatek informací o zbytku textu na to, aby nás to odradilo od dalšího čtení.
Je mnoho úrovní kognitivní autority, nacházející se v dokumentech. Tyto úrovně mohou být viděny jako sdílené interakce, zprostředkovávané mezi dokumentem, autorem, vydavatelem a čtenářem.
Wilson pojímá kognitivní autoritu jako prvek kontroly kvality v informačním vyhledávání, úzce související s hodnověrností informace. Je to další kritérium při vyhledávání informací, stejně jako například aktuálnost či užitečnost. Může být ještě důležitějším kritériem než ostatní, zejména v tak velkém a nekontrolovatelném prostředí, jako je internet. [5]
Lidé vyhledávající informace na internetu se rozhodují o kvalitě a autoritě primárně na základě informační hodnoty stránek, typu domény a systému na stránkách v závislosti na charakteristikách zdrojů (URL, typ, reputace, jednotlivec/kolektiv, autor/tvůrce) a charakteristikách informačních objektů (typ, titulek, obsah, organizace/struktura, prezentace, grafika, funkcionalita).[6]
Evaluace kognitivní autority je subjektivní, relativní a situační spíš než objektivní, absolutní a univerzálně rozpoznatelná. Teorie kognitivní autority úzce souvisí s posuzováním relevance při informačním vyhledávání (IR)
Tematice kognitivní autority se nyní dostává mnoho pozornosti nejen v informační vědě, ale také na jiných polích jako je vzdělávání, HCI a počítačová věda.
Poznámky
- ↑ RIEH, Soo Young. Judgment of Information Quality and Cognitive Authority in the Web. Journal of the American Society for Information Science & Technology [online]. 2002-01-15, [cit. 2011-10-11]. s. 145-161. Převzato z kolekce Business Source Complete. ISSN 1532-2882.
- ↑ MEYERS, Eric M. Cognitive Authority in Everyday Life : FROM SMALL WORLDS TO VIRTUAL WORLDS. Knowledge Quest [online]. 2010-01-01, [cit. 2011-10-11]. s. 48-51. Převzato z kolekce Academic Search Complete. ISSN 1094-9046.
- ↑ RIEH, Soo Young. Judgment of Information Quality and Cognitive Authority in the Web. Journal of the American Society for Information Science & Technology [online]. 2002-01-15, [cit. 2011-10-11]. s. 145-161. Převzato z kolekce Business Source Complete. ISSN 1532-2882.
- ↑ ANDERSEN, Jack: Analyzing the role of knowledge organization in scholarly communication: An inquiry into the intellectual foundation of knowledge organization / Jack Andersen. Copenhangen: Department of Information Studies, Royal School of Library and Information Science, 2004. x, 257 s. + přílohy [cit. 2011-10-11]. ISBN 87-7415-278-5. Dostupné z: http://www.db.dk/dbi/samling/phd_dk.htm.
- ↑ RIEH, Soo Young. Judgment of Information Quality and Cognitive Authority in the Web. Journal of the American Society for Information Science & Technology [online]. 2002-01-15, [cit. 2011-10-11]. s. 145-161. Převzato z kolekce Business Source Complete. ISSN 1532-2882.
- ↑ RIEH, Soo Young. Judgment of Information Quality and Cognitive Authority in the Web. Journal of the American Society for Information Science & Technology [online]. 2002-01-15, [cit. 2011-10-11]. s. 145-161. Převzato z kolekce Business Source Complete. ISSN 1532-2882.
Další použitá literatura a zdroje
PARRY, Sarah. Stem Cell Scientists. Science as Culture [online]. 2009-03-01, [cit. 2011-10-11]. s. 89-114. Převzato z kolekce SocINDEX with Full Text. ISSN 0950-5431.
HUGHES, Benjamin; WAREHAM, Jonathan; JOSHI, Indra. Doctors : How predictive judgments introduce bias into cognitive search models. Journal of the American Society for Information Science & Technology [online]. 2010-03-01 [cit. 2011-10-11]. s. 433-452. Převzato z kolekce Business Source Complete. ISSN 1532-2882.
NEAL, Diane M.; MCKENZIE, Pamela J. Putting the pieces together : endometriosis blogs, cognitive authority, and collaborative information behavior. Journal of the Medical Library Association [online]. 2011-04-01 [cit. 2011-10-11]. s. 127-134. Převzato z kolekce Academic Search Complete. ISSN 1536-5050.
BERNIER, Charles L. Second-Hand Knowledge. An Inquiry Into Cognitive Authority. Journal of the American Society for Information Science [online]. 1984-07-01 [cit. 2011-10-11]. s. 255-256. Převzato z kolekce Business Source Complete. ISSN 0002-8231.
