Digitální repozitář
Autor: Věra Adámková
Klíčová slova: digitální dokumenty, ochrana digitálních dat
Synonyma: digitální úložiště dokumentů
Související pojmy:
nadřazené - digitalizace, archivace
podřazené - přístupnost dat, dokumenty, elektronická data, ochrana digitálních dokumentů, úschova dat, metadata
Charakteristiky
Výraz repozitář vznikl z anglického slova „repository“ a znamená: schránka, skladiště, pramen. [2, s. 455] Digitální repozitář je tedy „Informační systém určený k digitální archivaci, tj. zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních dokumentů v dlouhodobém horizontu.“[1]
Digitální repozitáře jsou vytvářeny pro určité typy dokumentů (např. vysokoškolské práce) nebo pro různé organizace, které tyto dokumenty v elektronické podobě shromažďují, spravují a zpřístupňují určité skupině koncových uživatelů. (v podnicích firemní literatura apod.)
Používané technologie a postupy
Použitá literatura
1. RESSLER, Miroslav. Informační věda a knihovnictví : Výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví. Výběr z hesel v databázi TDKIV. 1. Praha : Vysoká škola chemicko-technologická a Národní knihovna ČR, 2006. 161 s. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/cze/ktd>. ISBN 80-7080-599-4.
2. ŘEŠETKA, Miroslav . Anglicko-český, česko-anglický slovník. 8. dopl. Olomouc : FIN PUBLISHING, 2002. 1311 s. ISBN 80-86002-79-9.
