Právní jednání
Z WikiKnihovna
Verze z 28. 3. 2014, 18:50, kterou vytvořil Lukastrouhal (diskuse | příspěvky)
Právním jednáním (nebo také právním úkonem - starší termín) se rozumí projev vůle jednajícího (fyzická osoba, právnická osoba, úřád), který jej právně zavazuje a týká se především vzniku, změny či zániku právního vztahu. Může se jednat o právní jednání jednostranné - např. výpověď pracovní smlouvy nebo vícestranné - sepsání kupní smlouvy. Aby bylo takové jednání platné, musí splňovat určité základní podmínky:
- jednající je dostatečně mentálně vyspělý k takovému jednání - příkladem je zletilost
- jednající není zbaven způsobilosti k právnímu jednání
- jednající koná ve stavu duševní příčetnosti
- jednající svou vůli projevuje svobodně a vážně - například jednání v žertu
- právní jednání je srozumitelné a jednoznačné
- právní jednání není v rozporu s dobrými mravy a jednající strana není uvedena záměrně v omyl
Právní jednání může být konáno ústně, písemně nebo i mlčky (například nákup v obchodě)
Použité a doplňující zdroje
- HULMÁK, Milan. Právní jednání podle nového občanského zákoníku a jeho vady. In: Idnes.cz [online]. 13.9.2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/pravni-jednani-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-a-jeho-vady-p4s-/pravo.aspx?c=A120912_114003_pravo_vr
- Právní jednání. In: Iuridictum: Encyklopedie o právu [online]. 24.9.2005, poslední editace 20.3.2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Pr%C3%A1vn%C3%AD_jedn%C3%A1n%C3%AD
- Právní jednání. In: IUS WIKI [online]. 18.2.2011, poslední editace 3.1.2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-38