Právní jednání

Z WikiKnihovna
Verze z 19. 3. 2014, 01:19, kterou vytvořil Lukastrouhal (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: Právním jednáním (nebo také právním úkonem - starší termín) se rozumí projev vůle jednajícího (fyzická osoba, právnická osoba, úřád), který jej právn...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Právním jednáním (nebo také právním úkonem - starší termín) se rozumí projev vůle jednajícího (fyzická osoba, právnická osoba, úřád), který jej právně zavazuje a týká se především vzniku, změny či zániku právního vztahu. Může se jednat o právní jednání jednostranné - např. výpověď pracovní smlouvy nebo vícestranné - sepsání kupní smlouvy. Aby bylo takové jednání platné, musí splňovat určité základní podmínky:

  • jednající je dostatečně mentálně vyspělý k takovému jednání - příkladem je zletilost
  • jednající není zbaven způsobilosti k právnímu jednání
  • jednající koná ve stavu duševní příčetnosti
  • jednající svou vůli projevuje svobodně a vážně - například jednání žertu
  • právní jednání je srozumitelné a jednoznačné
  • právní jednání není v rozporu s dobrými mravy a jednající strana není uvedena záměrně v omyl

Právní jednání může být konáno ústně, písemně nebo i mlčky (například nákup v obchodě)