Informační záměry

Popis teorie

Termín informační záměr zavedl doktor Ross J. Todd. Tato teorie patří k teorii o informačním využití a má svůj základ v informačním vyhledávání a v reprezentaci znalostí. Zaměřuje se na to, jak lidé zacházejí se získanými informacemi, které jsou pro ně relevantní. Teorie informačního záměru byla vynalezena k tomu, aby zajistila bohatší porozumění tomu, co se děje v lidské mysli při zpracovávání informace. Pro objasnění informačního záměru byla využita Brookesova rovnice. Brooksova rovnice Brookes viděl rovnici v interaktivním poznávacím procesu toho, co vědí, jak to co vědí, selektivně mění v informaci a ve vlivech těchto změn. Rovnice je nejčastěji vyjadřována jako: K[S] + Δl = K[S + ΔS]: • K[S] – znalostní struktura (knowledge strukture), každá osoba je znalostní struktura a každá informace má jiný vliv na jinou informační strukturu. • Δl – informační přírůstek (increment of information). • ΔS – rozdíl ve stávajících strukturách znalostí. Informační záměry Teorie rozkládá utilizaci informace a změnu struktury znalostí na pět informačních záměrů (intents) rozšířit si o daném tématu povědomí. Snahou recipienta je tedy získat o situaci obrázek co možná nejlepší. Tyto informační záměry jsou následující: 1. Získat kompletní obrázek. Vylepšit stávající strukturu poznání o další oblasti, propojit nové se starým, zapamatovat si předtím neznámé pro budoucí vybavení. Vybudovat systém asociací předmětných a příčinných, svázat příčinu a cíl, objevit nové souvislosti v dříve známém. 2. Získat změněný obrázek. Vybudovat nové struktury, zbořit, opravit již neplatné a nahradit neplatné platným. 3. Vyjasnit obrázek. Vysvětlit proč a jak; zpřesnit, obohatit o detaily. 4. Ověřit obrázek. Posílit novou informací své přesvědčení či se proti novému ohradit. 5. Získat vlastní pozici v obrázku: Vyjádřit svůj názor na nový poznatek nebo změnit na jeho základě svůj pohled na věc, odhadnout příští využití zjištěného, odhadnout budoucí události a stavy.