Informatika

Autor: Eva Sedláková

Klíčová slova: věda, počítač, ICT

Synonyma: počítačová věda

Související pojmy:

nadřazené: vědní obor, technický obor

podřazené: zpracování informace

Charakteristika

Jedná se o vědní, studijní a profesní obor, který se neustále vyvíjí a zdokonaluje. Je založen na polydisciplinární bázi. Hlavní základ informatiky je tvořen počítačovou teorií a vědou, matematikou, sociální komunikací a kybernetikou. Název je tvořen ze slov INFORMACE + AUTOMATIKA. Informatika je často milně zaměňována s informační vědou.

Vznik a historie

Vznik a vývin informatiky je ve společnosti velmi diskutovaným odvětvím. Informatika je dnes totiž chápána jako obor vyvíjející se v současnosti- avšak vývoj jejího specifického myšlení přetrvává celá staletí. Dějiny informatiky se začínají psát již za Pythagorejců od roku 530 př. n. l., kdy jejich věda vycházela z teze, že číslo tvoří podstatu věcí. Dnes je tato víra v čísla označována za nepřiměřeně přeceňovanou. Počtářské umění se pak po mnoho let vyvíjelo a dalo vzniknout prvním spisům a návodům pro algoritmické početní operace.„Podmínky pro šíření praktického počítání se podstatně zlepšily s vynálezem knihtisku kolem roku 1450.“ Umění počtů se stalo typickým pro vyšší společenské vrstvy. Vyučovalo se z tzv. početnic. Od početních pomůcek už potom nebylo daleko k vynálezu mechanických matematických strojů. Moderní dějiny informatiky se datují od roku 1941, kdy začal fungovat první počítač v historii lidstva. Ten se pro zajímavost používal pro výpočet balistických tabulek. Velkého významu pro informatiku dosáhlo v roce 1948 dílo C. E. Shannona s názvem Matematická teorie komunikace. U nás vůbec první výběr o počítačových vědách sepsal téhož roku Antonín Svoboda. Od té doby se sice informatika vyvíjí různými směry (např. medicínská informatika, podniková informatika, ekonomická informatika aj.), ale její matematické a elektrotechnické základy zůstávají.

Informatická gramotnost

Jedná se o souhrn znalostí a dovedností pro operace s ICT (informační a komunikační technologie) a využívání informací. „Tato gramotnost se podle současných anket neustále zvyšuje, přesto ne všichni kvalitně ovládají základní pojmy potřebné pro dnešní praxi.“(str.8, informatika pro koncové uživatele) Porozumět informatice je dnes důležitým základem většiny činností. Informatická gramotnost je zásadní pro koncové uživatele informačních systémů. Vytvářením vhodných podmínek pro ni se zvyšuje efektivnost informatické činnosti.

Základní termíny z informatiky

• Aplikace= souhrn datových souborů a prostředků zaměřených na řešení konkrétního úkolu
• Aplikační software= pojmenování programů se zaměřením na konkrétní aplikace v různých oblastech lidské činnosti, které mají schopnosti algoritmizace
• Blog= webové stránky koncového uživatele s vlastním obsahem
• Databáze= spojení souvisejících datových souborů, které užívají různé mechanismy za účelem minimalizovat redundanci dat
• E-book= kniha převedená do digitální formy. Někteří tento název užívají pro čtecí zařízení takovéto knihy
• Internet= propojené počítačové sítě
• Portál= Soubor technologií s univerzálním rozhraním vzniklý za účelem přístupu k relevantním informacím
• Systém= komplex prvků ve vzájemné interakci s cílovým chováním
• WWW= World wide web aneb hlavní služba internetu fungující na základě hypertextů

Osobní informatika

Je považována za soubor informačních technologií a informačních komunikačních technologií využívaných pro samostatné zpracování dat. To znamená, že je určená převážně pro jednotlivce. V osobní informatice jsou využívány zejména tyto technologie: osobní počítač (současní výrobci jej označují jako PC sestavu)/ notebook, mobilní telefony a osobní sítě. Je charakteristická volností ve výběru ICT.

Mezivědní vztahy informatiky

Mezivědní vazby informatiky mají rozhodující význam pro její praxi a teorii. Některé příbuzné obory informatiku pomáhají doplňovat, objasňovat a poskytují jí relevantní informace. Mezi takové obory řadíme například technické obory (výpočetní technika, teletechnika…), matematické obory (logika… ) aj.

Zdroje

• BROOKSHEAR, Glenn J. Informatika: Informatika nejen pro studenty informatiky. 1. vyd. Brno: Computer press, 2013. ISBN 978-80-2513-805-2.
• KUBÍK, Jaroslav, 1930-, Vaculík, Jan, 1940-. Informatika - magie moderní společnosti. Jaroslav Kubík, Jan Vaculík. [Praha] : Novinář, 1989. 159 s. (Knihovnička novináře ; Sv. 45).
• NAUMANN, Friedrich, 1940-. Dějiny informatiky : od abaku k internetu. Friedrich Naumann ; [Z německého originálu ... přeložila Michaela Voltrová]. Vyd. 1. Praha : Academia, 2009. 422 s. (Galileo ; sv. 40). ISBN 978-80-200-1730-7.
• TOMAN, Prokop, 1942-. Informatika pro koncového uživatele. Prokop Toman ; [Ilustrace Vladimír Kintera]. 1. vyd. Praha : Professional, 2011. 172 s. ISBN 978-80-7431-057-7.
• ŽATKULIAK, Ján, 1914-1988. Základy informatiky : Vysokoškolská učebnica. ŽATKULIAK, Ján G. 1. vyd. Bratislava : SPN, 1978. 277 s.