Dunning-Krugerův efekt

Autor: Martin Bartoš

Klíčová slova: dunning-krugerův efekt, webdesign, kognitivní psychologie, sociální psychologie

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - kognitivní psychologie

podřazené - ---

Charakteristiky

Dunning-Krugerův efekt je kognitivní bias, při němž člověk s nedostatečnými zkušenostmi či schopnostmi trpí tzv. iluzorní nadřazeností - chybnou představou, že má větší schopnosti než tomu tak je ve skutečnosti. Tato předpojatost je přisuzována metakognitivní neschopnosti identifikovat své chyby a má vliv na hodnocení osoby své i osob druhých. U osob s nízkými schopnostmi nebo kompetencemi častěji dochází k menším výkonům, tito lidé však mají tendenci své schopnosti přeceňovat a nadhodnocovat se v hodnocení s ostatními. V opačném případě dochází u osob s vyššími znalostmi nebo kompetencemi k podceňování svých schopností, pro něž je časté přeceňování sil ostatních.

Výzkum

Graf evaluace a výsledků respondentů

David Dunning, profesor psychologie na Cornell University a Justin Kruger, docent marketingu na Stern School of Business, společně v roce 1999 provedli na studentech Cornellovy univerzity výzkum, v němž zkoumali vliv lidských kompetencí na autoevaluaci i evaluaci svého okolí. Dunning s Krugerem v počátku analyzovali schopnost metakognitivního sebehodnocení na obecné úrovni, a to pomocí experimentů, které měly potvrdit čtyři hypotézy: • Nekompetentní jedinci ve srovnání s kompetentnějšími účastníky budou dramaticky přeceňovat své schopnosti a výkon ve vztahu k objektivnímu kritériu. • Nekompetentní jedinci budou trpět nedostatkem metakognitivních dovedností v tom, že budou méně schopní než jejich kompetentnější spoluúčastníci při odhalování kompetencí - ať už jejich vlastních nebo cizích. • Nekompetentní jedinci budou méně schopní než jejich kompetentnější spoluúčastníci při získávání vhledu do jejich skutečné úrovně výkonnosti na základě sociálního srovnávání informací. • Nekompetentní jedinci se mohou dozvědět o svých nedostatcích, ale k tomu (paradoxně) dochází když rostou jejich kompetence, poskytujícím jim metakognitivní dovednosti potřebné k tomu, aby si dokázali uvědomit, že jednali nedostatečně.

Experimenty, které Dunning s Krugerem prováděli, se týkaly různých typů sebehodnocení v oblasti humoru, logické argumentace a gramatiky. Účastníci experimentů byli nejprve vyzváni k odhadnutí své úspěšnosti v testu a teprve potom odpověděli na pokládané otázky. Výsledky experimentů zachytili autoři grafem, v němž tmavá křivka s čtverečky vyjadřuje sebehodnocení respondentů, zatímco světlá křivka s kolečky zobrazuje skutečné výsledky. Totožného efektu dosáhli Dunning s Krugerem i v ostatních experimentech. Autoři považují za nepochopitelné, "jak nekompetentní jedinec prostřednictvím životních zkušeností selhává, aby se naučil, že nemá schopností dostatek."

Dunning-Krugerův efekt je obecným předsudkem nadhodnocujícím vlastní schopnosti. Je přítomný ve všech předmětech lidského zkoumání.

Ocenění

Dunning s Krugerem byli za jejich zprávu "Unskilled and Unaware of It: How Difficulties in Recognizing One's Own Incompetence Lead to Inflated Self-Assessments" roku 2000 oceněni Ig Nobelovou cenou za psychologii.

Použitá literatura

MORRIS, Errol. The Anosognosic’s Dilemma: Something’s Wrong but You’ll Never Know What It Is (Part 1). In: Opinionator [online]. 20.06.2010 [cit. 2012-05-22]. TVRDÝ, Filip. Unskilled and Unaware of It. In: Massive Error: there is grandeur in this view of life [online]. 01.04.2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://massive-error.blogspot.com/2011/04/unskilled-and-unaware-of-it.html KRUGER, J., DUNNING, D. "Unskilled and Unaware of It: How Difficulties in Recognizing One's Own Incompetence Lead to Inflated Self-Assessments", Journal of Personality and Social Psychology, Vol., 77 No. 6 (December 1999), pp. 1121-34.