Narativní psychologie

Autor: Tomáš Ocásek

Klíčová slova: Psychologie, psychoterapie, příběh, vyprávění

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - Psychologie

podřazené - ---

Úvod

Od dob, kdy se lidstvo naučilo mluvit, jsou tu vyprávěné příběhy - ať už jde o mýty, pohádky, dobrodružné výpravy ...

A často je to tak, že když příběh vypráví ten, kdo jej sám zažil/vymyslel, je jednoduše kvalitnější, záživnější, pochopitelnější, živější atd. Když zná čtenář autora knihy a něco o něm ví, pravděpodobně mu bude příběh v knize více otevřený a jasný.

Základní pojmy

Příběh (story) - řetěz událostí se začátkem, prostředkem a koncem. Vyjadřuje informace o chování jedince, skupiny nebo o nějakém principu.

Vyprávění (narrative) - Proces popisování něčeho, co se událo nebo děje. Může obsahovat jeden nebo více příběhů, které spolu mohou a nemusí souviset nebo se od sebe odvíjet. Subjektivní zabarvení.

Psychoterapie - soubor verbálních, neverbálních a paraverbálních komunikačních technik užívaných psychoterapeutem k zvýšení duševního zdraví klienta či pacienta nebo ke zlepšení vztahů uvnitř skupiny, např. rodiny. Většina psychoterapeutických škol je založena na rozhovoru, ačkoli v některých se využívají i další způsoby komunikace jako psaní, kreslení nebo komunikace prostřednictvím doteku. Nově vzniklé směry v psychoterapii jsou expresivní terapie (dramaterapie, taneční a pohybová terapie, arteterapie, muzikoterapie, poetoterapie a další.) či terapie uskutečňované prostřednictvím reflexe přečteného (biblioterapie, hagioterapie). Někdy psychoterapie navazuje na lékařskou diagnostiku a terapii, zejména psychiatrickou, nebo je s ní provázána (zejména je-li psychoterapeut i lékařem).

Narativní terapie - vychází z předpokladu, že si klienti sami utvářejí příběhy svého dětství a minulosti obecně, které poté ovlivňují život a sebepojetí. V průběhu terapie se mění náhled na dosavadní život. To co člověk může vnímat jako nepříjemnou a zatěžující vzpomínku, lze vyložit z jiného pohledu v jiném kontextu a najít alternativní výklad.

Narativní psychologie

Jeden ze současných psychologických směrů, který tvrdí, že svoje životy žijeme jako příběhy, každá osoba je jakýmsi živým ,,textem" svých příběhů, jejichž subjektivní verze předkládá člověk ostatním lidem. [2]

Vyprávění a příběh v psychoterapii

Lidé přicházející do terapie vždy něco vyprávějí, ale nečiní tak proto, že vědci a odborníci považují příběhy a vyprávění za fenomény hodné zkoumání. Přicházejí, protože je něco trápí. Ocitají se v náročné životní situaci, ve slepé uličce nebo na životní křižovatce. Mají nějaké zdravotní potíže tělesné či psychické povahy, čelí změnám ve svém životě anebo změnám, které pro ně připravili jiní. Je to ale vyprávění, kterým se snaží psychoterapeuta seznámit se sebou a svou situací. Vyprávějí příběh o sobě, o svém problému, o svém pohledu na problém. Vyprávějí nejen o sobě, ale o svých blízcích nebo o postavách, které hrají v jejich životě důležitou roli. Hovoří také o svém vztahu k těmto lidem i o tom, jaké změny by si v těchto vztazích přáli. [1]

Terapeuti a klienti společně konstruují a rekonstruují příběhy. Sdílejí, vytvářejí a revidují rozmanitá vyprávění s různými zápletkymi v naději, že se 23 jim podaří nalézt odpovědi na palčivé otázky či řešení různých složitých problémů a situací, že se jim podaří objevit lepší způsoby zvládání životních výzev, pracovat na svém růstu a vývoji a zlepšit porozumění sobě či svým blízkým. [1]

3.

něco

Zdroje

1. SKORUNKA, David. Narativní přístup v psychoterapii: pohled psychoterapeuta a klienta [online]. 2008 [cit. 2012-05-21]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Ivo Čermák. Dostupné z: <http://theses.cz/id/p0v0z3/>.

2. ABZ slovník cizích slov - Pojem narativní psychologie [online][cit. 2012-05-21]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/narativni-psychologie>