Alexander Ivanovich Mikhailov

Alexander Ivanovich Mikhailov
	Rusko
Datum a místo úmrtí	6. února 1988 Moskva, Sovětský svaz
Vzdělání	Mechanical Engineering
Pracoviště	Vserosiisky Institut Nauchnoi I Tekhnicheskoy Informatsii (VINITI), Scientific Information in Russia, International Federation for Information and Documentation, FID/RI
	Zlatá medaile prof. Kaula (1981)
Známý pro	koncepce informatiky - Informatika (1960), Základy vědeckých informací (1965), Základy informatiky (1968) a vědecká komunikace a informatika (1976)

Život a kariéra

Alexander Ivanovich Mikhailov se narodil 6. prosince 1905 v Rusku. Byl ruský / sovětský inženýr, informační vědec a také jeden z nejvlivnějších myslitelů v oblasti týkající se informační vědy v Sovětském svazu a východním bloku.

Mikhailov vystudoval v roce 1931 strojírenství na Mendeleevově institutu. V třicátých a čtyřicátých letech 20. století měl úspěšnou kariéru v letectví a leteckém inženýrství. Na začátku padesátých let se podílel na tvorbě a rozvoji Vserosiiského institutu naučných a technických informací (nebo také VINITI) a na institutu věnovanému studiu a praxi Scientific Information in Russia (Informační věda v Rusku). Ústav se otevřel v roce 1952 a Mikhailov se stal ředitelem od října 1956 až do své smrti. Zemřel v Moskvě dne 6. února 1988.

Práce

Od šedesátých do osmdesátých let měl Michajlov značnou účast na International Federation for Information and Documentation (Mezinárodní federace pro informace a dokumentaristiku). Stal se dvakrát zástupcem ředitele ústavu (v letech 1969 - 1976 a 1981 - 1988), koordinoval Study Committee Research on Theoretical Basis of Information (Studijní výbor pro výzkum v teoretických základech informací), nebo FID / RI a stal se redaktorem časopisu International Forum for Information and Documentation (Mezinárodní fórum o informaci a dokumentaristice) mezi roky 1975 až 1988.

V průběhu své pracovní aktivity Mikhajlov prosadil informatiku jako nový vědní směr, jejímž předmětem je správný systém uspořádání informací, který účinně řeší sociální potřeby. Informační technologie je proto zásadní, stejně jako jiné obory, jako je logika nebo lingvistika. Přijetí informatizace vyvolalo vznik nové nomenklatury v sovětské sféře.

Akadamické práce

Alexander Mikhailov rozvíjel informační systém bývalého SSSR a také teoretický koncept v dokumentárních institucích jako jsou knihovny nebo dokumentační centra. Do té doby byly tyto instituce vedeny jako knihovna s názvem Komunistická knihovna (nebo Marxista) pod vedením Naděždy Krupské - což byla manželka Lenina.

Díla

V šedesátých letech vyvinul spolu s dalšími autory koncepci informatiky v ruštině (Informatika), týkající se studia, organizaci a šíření vědeckých informací. Jeho hlavní práce v této oblasti byly knihy Fundamentals of Scientific Information (1965, Základy vědeckých informací), Fundamentals Of Informatics (1968, Základy informatiky) a Scientific Communications and Informatics (1976, Vědecká komunikace a informatika). Na všech těchto dílech se podíleli Arkadii Chernyi a Rudhzero Gilyarevskyi.

Ocenění

Mikhajlov obdržel Zlatou medaili prof. Kaula v roce 1981, prestižní mezinárodní ocenění přírodovědných dokumentů.