Vannevar Bush
Vannevar Bush (11. 3. 1890, Everett - 28. 6. 1974, Belmont) byl americký elektroinženýr, vynálezce a administrátor. [1]
Život
Mládí
Vannevar Bush se narodil 11. března 1890 v Everettu v americkém státě Massachusetts. Studoval na Tufts College v Meford, kde získal bakalářský a roku 1913 i magisterský titul v oboru Matematika. Poté následovalo období, kdy vyučoval a působil v oblasti elektroniky. Zanedlouho se však vrátil zpět ke studiím. Na Massachusettském technologickém institutu v Bostonu (dále jen MIT) a na Harvardské univerzitě v Cambridge obdržel roku 1916 doktorát z oboru Elektroinženýrství. Na podzim téhož roku získal práci odborného asistenta na Tufts College.[1] To nebyla jediná důležitá událost tohoto období. 5. září 1916 se v Chelsey oženil s Phoebe Davis. Během první světové války se Bush zabýval detekcí ponorek.[2]
1930-1940
Do 30. let 20. století se vypracoval na profesora elektroinženýrství na MIT, kde mimo jiné sestavil diferenční analyzátor. V této době navrhl schéma pozdějších rozměrných mechanických počítačů, jejichž výkonnost však nebyla dostačující, takže je na počátku 40. let nahradily stroje digitální. V té době už Bush předvídal existenci revolučních strojů pro ukládání a znovu získávání informací jak z oblasti všeobecných znalostí lidstva, tak i osobní informace, například vzpomínky.[3] V letech 1932 až 1938 zastával na MIT pozici historicky prvního děkana na School of Engineering. [4] Poté byl zvolen prezidentem Carnegie Institution ve Washingtonu D.C., tím však jeho působení na MIT neskončilo - téměř po dvaceti letech se tam vrátil, tentokrát už jako prezident celého institutu. Současně byl v roce 1940 zvolen předsedou Výboru pro výzkum národní obrany (National Defense Research Committe). [2]
Druhá světová válka
Práce
Další aktivity
Význam pro informační vědu a knihovnictví
Ocenění
Vannevar Bush získal za svou práci mnohá ocenění a medaile. Zde je jejich stručný soupis, včetně let udělení a dalších relevantních informací.
- 1928 - Medaile Louise Edwarda Levyho (Franklin Institute) za práci na analyzačních zařízeních
- 1935 - Lammeho medaile (American Institute of Electrical Engineers) za „vývoj metod a zařízení pro aplikaci matematické analýzy na problémy elektrotechniky“
- 1939 - Cena výzkumné společnost (Kolumbijská univerzita)
- 1941 - Ballouova medaile (Tufts College)
- 1943 - Holleyova medaile (American Society of Mechanical Engineers)
- 1945 - Zlatá medaile (National Institute of Social Sciences) za vynikající službu lidstvu; Medaile za vynikající službu (Roosevelt Memorial Association); Public Welfare Medal Marcella Hartleyho (National Academy of Sciences)
- 1946 - Washingtonova cena (Western Society of Engineers)
- červen 1947 - Medaile za vynikající službu Tufts College; Hooverova medaile za rok 1946 (American Institute of Engineers, American Society of Civil Engineers, American Institute of Mining and Metallurgical Engineers, American Society of Mechanical Engineers)
- 11. 2. 1948 - titul rytíř-komandér civilní divize Řádu britského impéria
- 27. 5. 1948 - Medaile za zásluhy s bronzovým dubovým listem (předána v Bílem domě prezidentem Harry S. Trumanem)
- únor 1949 - Medaile Institutu pro průmyslový výzkum (předána v Bílem domě prezidentem Harry S. Trumanem)
- 13. 1. 1964 - Národní vyznamenání za vědu (uděleno americkým prezidentem Lyndonem B. Johnsonem) [2]
Čestné tituly
Vannevaru Bushovi udělily čestný titul následující instituce:
- Tufts College, Brownova univerzita, Yaleova niverzita, Pennsylvánská univerzita, Brooklynský polytechnický institut, Stevensův technologický institut, Washingtonská univerzita, Trinity College, Kolumbijská univerzita, Princetonská univerzita, Carnegieho technologický institut, Univerzita v Cambridge a další.[2]
Publikace
- As We May Think
- Bushův nejvýznamnější článek, vydaný v červenci 1945 v časopisu The Atlantic Monthly, popisuje zařízení pro zvětšení lidské paměti. Přístroj s názvem memex nápadně připomíná dnešní počítač připojený do internetové sítě. Bush vždy věřil v budoucnost analogových zařízením, proto i návrh memexu je založen na mikrofilmu. Přestože k realizaci tohoto projektu nedošlo, Bush nikdy nepřestal uvažovat o jeho možnostech.[3]
Citace a odkazy na použité zdroje
- ↑ 1,0 1,1 Vannevar Bush [online] [cit. 2011-03-30]. Dostupné z URL: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Events in the Life of Vannevar Bush [online] [cit. 2011-04-13]. Dostupné z URL: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html
- ↑ 3,0 3,1 ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. Wired [online]. November 1997, 5, [cit. 2011-04-08]. Dostupné z URL: http://www.wired.com/wired/archive/5.11/es_bush_pr.html
- ↑ MIT History [online] [cit. 2011-04-14]. Dostupné z URL: http://info-libraries.mit.edu/mithistory/research/schools-and-departments/school-of-engineering/
Doporučená četba
- G. Pascal ZACHARY: The Godfather
- Jedná se o článek zabývající se převážně kariérou a názory Vannevara Bushe. Zmíněny jsou zde i některé základní informace o autorovi a jeho vliv na další vědce. Autorem článku je G. P. Zachary, který zároveň napsal Bushovu biografii nazvanou „Endless Frontier: Vannevar Bush, Engineer of American Century“.
- Vannevar Bush: As We May Think
