Počítačový program
Autor: Michaela Blažejová
Klíčová slova: počítačový program, programování, programovací jazyk, algoritmus
Synonyma: aplikace, software
nadřazené: výpočetní technika, informatika podřazené:
Definice
Program - Ucelený souhrn instrukcí (příkazů), pomocí kterých provádí počítač určitou činnost. Program je tvořen souborem nebo více soubory, které jsou v úhrnu dostatečně schopné provádět předepsanou činnost.[1]
Program (neboli aplikace) je algoritmus zapsaný v programovacím jazyku v podobě posloupnosti příkazů nebo instrukcí pro počítač.Zjednodušený postup tvorby programu je: řešení se vyjádří algoritmem, programátor je zapíše v programovacím jazyku jako tzv. zdrojový text programu (zápis je srozumitelný pro člověka i pro počítač), dále jej nechá přeložit kompilátorem (přeložený kód je srozumitelný jen pro počítač). Během uvedených etap je nutno odstraňovat syntaktické a sémantické chyby.Murohy říká, že každou odstraněnou chybou vzniknou dvě další.[2]
Programovací jazyk
Programovací jazyk je v podstatě skupina příkazů či instrukcí, která umožňuje vytváření programů bez znalosti strojového kódu. Je uměle vytvořen a implementován do aplikace, která umožňuje vytvořit zdrojový kód (srozumitelný programátorovi na rozdíl od strojového kódu). Příkladem programovacího jazyka je např. C++, Basic, Java, QuickBasic, Visual Basic, Pascal, Fortran aj.[3]
Existuje velké množství programovacích jazyků, každý jazyk je uzpůsoben pro řešení určitého typu problémů a již při návrhu algoritmu musí mít programátor na zřeteli, který programovací jazyk hodlá použít, a přizpůsobit tomu jednotlivé kroky algoritmu. Například jazyk pro vytváření kancelářských programu se nehodí k programování sond kosmických letů a naopak. Určité části programů se využívají častěji, proto začaly vznikat rozsáhlé databanky programů a jednotlivých utilit, které jsou dodávány s překladači programovacích jazyků.
Proces vytváření programu
- definice problému - sběr informací o tom, co se od programu žádá, které funkce by měl budoucí program zvládat a jakým způsobem by to měl dělat.
- Sestavení algoritmu - každý příkaz musí mít jednoznačný význam, který počítač dokáže interpretovat. algoritmizace úloh se musí řídit matematickou logikou.
- Tvorba programového kódu - převedení algoritmu do programovacího jazyka.
- Ověření funkce programu - ladění programů.[4]
Poznámky
- ↑ HLAVENKA, J. a kol. Nový výkladový slovník výpočetní techniky. Brno : Computer Press, 1994. S. 173. ISBN 80-85896-05-2.
- ↑ VORÁČEK, Rudolf. Slovník počítačových pojmů a zkratek. 1. vyd. Žďár nad Sázavou : Voráček & Střední průmyslová škola, 1995. S. 112. ISBN 80-900058-8-8.
- ↑ NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. 1. vyd. Kralice na Hané : Computer Media, 2004. S. 327. ISBN 80-86686-21-3.
- ↑ MORKES, David. Základy programování : učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1998. S. 5-11. ISBN 80-7226-062-6.
Použitá literatura
HLAVENKA, J. a kol. Nový výkladový slovník výpočetní techniky. Brno : Computer Press, 1994. 246 s.
VORÁČEK, Rudolf. Slovník počítačových pojmů a zkratek. 1. vyd. Žďár nad Sázavou : Voráček & Střední průmyslová škola, 1995. 193 s. ISBN 80-900058-8-8.
NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. 1. vyd. Kralice na Hané : Computer Media, 2004. 455 s. ISBN 80-86686-21-3.
MORKES, David. Základy programování : učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1998. S. 5-11. ISBN 80-7226-062-6.
