W. Boyd Rayward

W. Boyd Rayward
	Austrálie
Datum a místo úmrtí
Vzdělání	1960 - titul Ba(Hons), University of New South Wales, Sydney 1964 - titul Dip. Lib., University of New South Wales, Sydney 1965 - titul MS(Library Science), University of Illinois at Urbana-Champaign 1973 - titul PhD, University of Chicago
Pracoviště	University of Illinois at Urbana-Champaign, Graduate School of Library and Information Science University of New South Wales, School of Information Systems, Technology and Management
	2004 - ASIS&T Research Award
Známý pro	životopis Paula Otleta

Warden Boyd Rayward se narodil 24. června 1939 v Austrálii. "Nejvíce je znám jako životopisec Paula Otleta a historik dokumentace, ale vždy se také zajímal o moderní služby a povahu informační vědy." V průběhu života působil jako profesor na několika významných univerzitách. Dodnes působí jako emeritní profesor na University of Illonis a na University of New South Wales.

Vzdělání

Studoval na University of New South Wales v Sydney, kde získal v roce 1960 titul BA (hons), následně pokračoval ve studiu na té samé univerzitě a v roce 1964 obdržel titul Dip. Lib. Poté se přesouvá studovat do USA, kde nastupuje na University of Illinois a v roce 1965 zde získává titul MS v oboru knihovní vědy. Titul PhD získal v roce 1973 na University of Chicago, název jeho dizertační práce je „Paul Otlet, Bibliographer, Internationalist“.

Zaměstnání

V letech 1961-1964 a 1969-1970 pracuje na různých pozicích ve veřejné knihovně Nového Jižního Walesu (dnes Státní knihovna Nového Jižního Walesu). Po přesunu do USA je v období od roku 1964 do roku 1969 zaměstnán jako asistent výuky a výzkumu na University of Illinois a poté na University of Chicago. V letech 1971 a 1972 působí opět v Austrálii jako lektor na katedře knihovnictví na University of New South Wales. Ještě v roce 1972 odjíždí do Kanady a tady pracuje do roku 1974 jako odborný asistent na fakultě pro postgraduální studium knihovnictví a informační vědy na University of Western Ontario. V roce 1975 se přesouvá zpět na University of Chicago a zde působí na fakultě pro postgraduální studium knihovnictví, až do roku 1986. Tady postupně pracuje jako odborný asistent, docent, profesor a nakonec i jako děkan (1980-1986). V roce 1986 se opět vrací do rodné Austrálie na University of New South Wales, na fakultu knihovnictví, informačních a archivních studíí (po spojení přejmenována na fakultu informačních systémů, technologíí a managementu). Zde pracoval jako profesor a vedoucí školy (1986-1992), děkan fakulty odborných studií (1993-1997). Od roku 1999 až dodnes zde působí jako emeritní profesor. Od roku 2008 až dosud také působí jako emeritní profesor na University of Illinois at Urbana-Champaign na fakultě pro postgraduální studium knihovnictví a informační vědy. Zde zastával také funkce hostujícího profesora (1997-1998), výzkumného profesora (2000-2004) a profesora (2004-2007).

Aktivity

USA

• člen poradního výboru – Pioneers project of the American Society for Information Science - 1996
• spolupředseda – Library History Seminar XI, “Libraries in Times of War, Revolution and Social Change“ - 27.-30. října 2005
• organizátor uvítací konference – „European Modernism and the Information Society,“ - 6.-8. května 2005
• předseda organizačního výboru – Conference on the History and Heritage of Science Information Systems – 23.-25. říjen 1998
• člen – Board of the Illinois Center for Book – 1985-1986
• člen – Committee for Professional Education and Training for Research Libraries, Council on Library Resources, Washington, D. C. – 1984-1986
• člen – Illinois State Library Advisory Committee, Illinois Secretary of State’s Office – 1981-1986
• konzultant/účastník diskuze – US Department of Education HEA Title II C Program (Strenghtening Research Library Resources) – 1981
• člen – National Advisory Board, Center for the Book, Library of Congress – 1978-1980
• konzultant/účastník diskuze – Cultural Institutions Program, US National Endowment for Humanities – 1976-1979

Austrálie

• člen představenstva a místopředseda – International House University of New South Wales – 1993-1997
• člen rady guvernérů – Charles Sturt University – 1994-1997
• člen – Australian Advisory Council on Bibliographical Services Working Party on Research – 1987-1988
• člen řídícího výboru – Australian Libraries Summit – 1988

Mezinárodní

• spolupředseda – International Symposium, „Transcending Boundaries in Europe in the period of the Belle Epoque: Organizing Knowledge, Mobilizing Networks, Effecting Social Change,“ Mundaneum, Mons, Belgie – 20.-21. květen 2010
• člen organizačního výboru mezinárodního kolokvia – „Analogue Spaces,“ University of Ghent – 15.-17. května 2008
• člen výboru organizujícího uvítací kolokvium – „Architecture of Knowledge: The Mundaneum and European Antecedents of the World Wide Web,“ Mundaneum, Archivy a muzea, Mons, Belgie – 24.-25. květen 2002
• člen plánujícího výboru – the Nordic and International Colloquium on Social and Cultural Awareness and Responsibility in Library, Information and Documentation Studies, University of Oulu, Oulu, Finsko – 13.-14. prosince 2001
• člen mezinárodního plánovacího poradního výboru – Second International Conference on Conceptions of Library and Information Science (CoLIS 2): „Integration in Perspective, Kodaň, Dánsko – 13.-16. října 1996

Význam pro informační vědu/knihovnictví

Jak již bylo řečeno W. B. Rayward se proslavil zejména jako životopisec belgického právníka, spisovatele a zakladatele dokumentalistiky Paula Otleta. Nicméně se zdaleka nejedná o jediný Raywardův přínos pro informační vědu a knihovnictví. Je autorem celé řady monografií, knih a článků zabývajících se rozličnými tématy, které se vyznačují pozoruhodnou konzistencí. Mnohá jeho díla jsou dobře známá a často citovaná.

V rámci své kariéry v tomto vědním odvětví se již přes čtyřicet let významně podílí nejen v oblasti historie, ale také ve vzdělávání informačních profesionálů a knihovníků. Do značné míry se taktéž angažuje v rozvoji informační vědy a knihovnictví. Rayward se dále zabývá současnými knihovnickými a muzejními službami a samotnou povahou informační vědy.

Méně známý a tedy i hůře zdokumentovaný je jeho vliv na své kolegy. Vždy se jim však snažil být podporou a to jednak formou korespondence, tak i pořádáním konferencí a budováním neformálních sítí.