Sociální informatika
Autor: Jiří Velísek
Klíčová slova: sociologie, informatika, informační společnost, vědecký obor
Synonyma: –
Související pojmy:
- nadřazené: sociální vědy, informatika
- podřazené: HCI, UX
Sociální informatika je poměrně nový transdisciplinární a interdisciplinární obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „informace, vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”[3] Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů komputerizace.[4 Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.
Historie
Vývoj v Sovětském svazu
V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především sociální informací u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.
Druhý proud vzniká zejména na práci profesora Ursula na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.
Vývoj v USA
Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.
Přístupy americké sociální informatiky
V USA se rozvijí tři přístupy k sociální informatice s různými paradigmaty a oblasti zájmu.
- Analytický
- Normativní
- Kritický
-
zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.
Poznámky
- ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
- JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.
Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 96 s.
- JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupný z WWW: http://www.inflow.cz/socialni-informatika
- KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.
Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html
Použitá literatura
ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/ JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 96 s. JANEČKOVÁ, Jana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupný z WWW: http://www.inflow.cz/socialni-informatika KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html
se věnuje rozvíjení teorií týkajících se informačních technologií v kulturním a institucionálním kontextu včtetně provádění empirických výzkumů.
jehož cílem je ovlivňovat praxi spajtou s ICT (vývoj, implementaci a užití). Normativní výzkum má ovlivňovat manažery, designéry i aktéry informační politiky.
