Struktura prezentace

Autor: Iva Michálková

Klíčová slova:

Synonyma: -

Související pojmy:

                   nadřazené:

                   podřazené:

Úvod

Prezentace je činnost při které je posluchači nebo posluchačům něco předloženo, ukázáno, jsou mu projeveny návrhy, myšlenky a stanoviska. Jedná se tedy o cílený přenos informací. Způsoby jakými lze prezentovat jsou: slovně, vizuálně, s pomocí flipchartu nebo využití projektoru, který zobrazuje textovou podporu vytvořenou například v Powerpointu. Předpokladem úspěšné prezentace podle Olgy Medlíkové je:

• Cíl - prezentující musí vědět, čeho chce svou prezentací dosáhnout
• Scénář - rozvržení přednášky a diskuze, timing, pomůcky, kombinace informačních a zábavných prvků
• Uživatelské pohodlí posluchačů - prezentující sleduje reakce publika a také, jestli mají vše, co k přednášce potřebují
• Interaktivní prostředí - posluchačům je poskytnuta možnost se do prezentace zapojit: reakce na otázky, připomínky, ale zároveň zabránění nečekaných přerušení
• Jasné výstupy - výstup prezentace musí být všem posluchačům srozumitelný

Struktura prezentace

Existuje mnoho možných struktur prezentace, které jsou vhodné pro určitý druh publika, ale v jádru je jejich průběh podobný. Podle Plamínka existují z pohledu dynamiky tři odlišné fáze: tedy zahájení, jádro prezentace a závěr. U sestavování prezentace je nutné počítat s kolísavou pozorností publika, kdy na začátku je jejich pozornost nejvyšší, potom klesá a na konci se opět zvedá. Cílem je, aby posluchač i při nižší pozornosti stále sledoval řeč mluvčího. John Townsend ve své příručce The Presentations nastínil několik dalších možností prezenačních struktur, které lze využít:

BIKER B

Jedná se o mnemotechnickou pomůcku usnadňující tvorbu prezentace:

• Bang! - na úvod technika doporučuje použít nějaký způsob upoutajicí pozornost publika, který odpovídá tématu i osobnosti vystupujícího. V této části můžete začít nějakým poutavým upozorněním, evokováním hypotetické situace, vytvořením metafory, přímou otázkou k publiku, veselou historkou, nebo nějakým vizuálním či dramatickým vstupem.
• Introduction - obsah klíčových bodů prezentace a představení tématu. Tedy co jste přišli publiku říct.
• Key points - ohraničení prezentace na 1 až 5 klíčových bodů.
• Examples - tady je potřeba provázat klíčové pojmy s publikem a jeho potřebami a zkušenostmi pomocí příkladů, aby sdělení snáze pochopili. Pro každou z klíčových oblastí je dobré použít jeden příklad, vizuální zobrazení, nebo říct příběh, který demonstruje to, co se snažíte prosadit.
• Recap - v části zvané rekapitulace znovu stručně zopakujete obsah své prezentace, aby si jej publikum snáze zapamatovalo.
• Bang! - na závěr se doporučuje další boom, který prezentaci dramaticky zakončí, aby se stala nezapomenutelná. Je možné verbálně nebo vizuálně navázat na úvodní boom, udělat nečekanou akci nebo naopak jednoduše zakončit slovy “Děkuji za pozornost”

Po této fázi obvykle následuje prostor pro dotazy z publika. Podle Townsenda je tohle zakončení vhodné, pokud je publikum spíše malé a téma se přímo dotýká jejich životů nebo práce. Nicméně při práci s větším publikem a při formálnějších akcích je vhodné brát v potaz fakt, že mnoho účastníků se ostýchá položit otázku před ostatními.

Použitá literatura

• MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace: Špičkové rady, tipy a příklady. Grada Publishing a.s.: Praha, 2010, s. 14-33. ISBN 9788024722788.
• PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: Umění mluvit, slyšet a rozumět. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s 152-153. ISBN 9788024727066.
• TOWNSEND, John. The Presentations. ilustrované vydání, přepracované. Alresford: Pocketbooks, 2009. Pocketbooks Series: Management Pocketbooks Series, s. 19-27. ISBN 9781906610159.