Elfreda Chatman

Elfreda A. Chatman Elfreda Chatman
	Ohio
Datum a místo úmrtí	15. ledna 2002 (59 let) Ohio
	-
	vdaná s Walter E Christo
	Tallahassee, Florida
	USA
Vzdělání	Youngstown State University, Case Western Reserve University a University of California v Berkeley
Pracoviště	Professor, School of Information Studies at the Florida State University , Tallahassee
	ACRL Best Book Award - za knihu The Information World of Retired Women (1992)
Známý pro	Informační chudoba

Dr. Elfreda Annmery Chatman (12. prosince 1942 - 15. ledna 2002) byla významnou informační vědkyní a knihovnicí v letech 1980, 1990 a 2000. Její vliv na výzkum a práci stále pokračuje prostřednictvím svých studentů. Zaměřovala se na výzkum a teorii vývoje informačního chování obyčejných lidí kolem sebe. Chatman zdůrazňovala význam studia kontextu každodenního života a pomohla formovat směr výzkumu pro mnoho dalších badatelů, kteří zkoumali informace v běžných životních situacích. Její rozsah teorie byl určen k tomu, aby vyzkůmní informační pracovníci dokázali porozumět informačnímu chování jedince a skupiny a které mají usnadnit rovzoj politk a postupů, které pomáhají lidem, zažívající každodenní problémý souvísející s informovaností.

Život

Výzkumné zájmy Chatman byly hluboce zakořeněny ve svých vlastních životních zkušenostech. Od skromných začátků v Ohiu Chatman překonala různé sociálně-ekonomické problémy. V roce 1971 absolvovala bakalářský titul v oblasti vzdělávání na Youngstown State University. Dále absolvovala v roce 1976 magisterský titul v oboru knihovnictví se zaměřením na správu veřejných knihoven na Case Western Reserve University. Následoval Advanced Certificate v knihovnických a informačních studiích v roce 1978 se zaměřením na knihovny správy na University of California v Berkeley. Specializovala se v tematických oblastech sociálních studií informací, organizací a řízením knihoven. Chatman pokračovala ve studiu na vysoké škole knihovnických a informačních studií na University of California v Berkele, kde dokončila doktorát v roce 1983. V roce 1984 Sdružení pro knihovny a informační vědce jmenovalo její práci The Diffusion of Information: A Study of the Working Poor jako nejlepší disertaci roku.

Chatman našla inspiraci ve svém každodenním kontaktu s lidmi v různých každodenních situacích, zejména marginalizované skupiny. Chatman definovala marginalizované jedince takto: „Stručně řečeno, marginální je člověk, který žije ve dvou malých světech kultury, které jsou velmi odlišné od sebe navzájem. Problémy mohou nastat, když marginalizované populace hledají více ústřední místo v dominantní společnosti. Zásadní omezení na jejich cestě je neschopnost pochopit kulturní, vzdělávací a společenské normy, které jsou zásadní pro větší sociální svět.“ Svůj doktorský výzkum soustředila na sociálně a ekonomicky marginalizované a věřila, že ekonomicky znevýhodněné osoby mají jedinečný pohled, který nám pomáhá pochopit jejich informační světy.

Při práci na podporu čtení, kde zkoumala chudší třídu, se dozvěděla o digitální propasti, která se zde vytvořila díky rozvoji komunikačních technologií v každodenním životě. Proto zkoumala proces vyhledávání a získávání informací u vymezeného obyvatelstva. Především u starších žen v důchodu. Zkoumala i procesy mezi chudými a znevýhodněnými vězni.

Teorie

Elfreda Chatman je známá díky svým třem teoriím, které studovala.

• Život v kole (Life in the Round)
• Informační chudoba (Information Poverty)
• Normativní chování (Normative behavior)

Life in the Round

Teorie „Život v kole“ vychází ze sociálního studia ženských vězenkyň s maximální ostrahou na severovýchodě USA. Vznikla poté, co pozorovala vězně během a mimo jejich interakci s obornými pracovníky věznice. Uvádí, že ženy žijí jako na kole, bez přijatelného stupně sbližování a nepřesnosti. Více se dozvíte v článku Life in the Round.

Informační chudoba

Tuto teorii zveřejnila Chatman poprvé v periodiku Journal of the American Society for Information Science v březnu roku 1996. Svou definici informační chudoby převzala z knihy The Information Poor in America. V této knize je informační chudoba definována jako „information void,“ čili něco jako „informační prázdnota.“ Po dalším studiu Chatmanová přestala předpokládat, že informační chudoba je závislá na chudobě ekonomické, a začala se více zaměřovat na sociální postoje a normy. Více se dozvíte v článku Informační chudoba.

Normativní chování

Zde se Chatman snaží zjistit, jak lidé staví a udržují své komunity.

Vybrané knihy

The Information World of Retired Women (1992)

Volně přeloženo jako informační svět v důchodu žen. Pomocí profilů žen, které žijí ve společenství starých lidí (důchodců), Chatman zkoumá informační a sociální světy stárnoucích žen. Zabývá se způsoby, jimiž staré ženy hledají informace. Našla několik oblastí potřeb, které staré ženy hledají, včetně selhání zdraví, finanční problémy a osamělosti. Pro mnoho žen není smrt problematickou oblastí. Rovněž zjistila, že nejvíce kritické oblasti potřeb potřeb nejsou sdíleny s ostatními. Ve skutečnosti se je obyvatelé snažili ukrýt. Komunita důchodců hrála hlavní roli v tomto procesu.

Elfreda A. Chatman Research Award

Elfreda A. Chatman Research Award, nebo-li cena pro výzkum vznikla v roce 2005 v rámci SIG USE. Vítěz ceny získa 1000 amerických dolarů pro svůj výzkum. Každý návrh na cenu může získat až 100 bodů, které jsou rozčleněny takto:

1. Význam výzkumného problému - 15
2. Důkladnost přezkumu literatury - 10
3. Formulace výzkumných otázek a cílů - 10
4. Vhodnost metodiky - 20
5. Potenciální význam nálezů - 10
6. Originalita - 15
7. Jasnost výrazu - 10
8. Struktura rozpočtu a časové osy - 10

Vítězem se stává ten, kdo získá nejvíce bodů. Více k pravidlům na http://siguse.wordpress.com/elfreda-a-chatman-research-award/

Práce

• The diffusion of information among the working poor. Ann Arbor, Mich.: University Microfilms International, 1984.
• "Field Research: Methodological Themes." Library and Information Science Research, An International Journal 6, no. 4 (1984) 425–38.
• "Information, Mass Media Use, and the Working Poor." Library and Information Science Research 7, no. 2 (1985) 97–113.
• "Diffusion Theory: A review and test of a conceptual model in information diffusion." Journal of the American Society for Information Science 37, no. 6 (1986) 377–386.
• "Opinion Leadership, Poverty, and Information Sharing." Reference Quarterly 26, no. 3 (1987) 341–53.
• "The Information World of Low-Skilled Workers." Library and Information Science Research 9, no. 4 (1987) 265–83.
• "Life in a Small World: Applicability of Gratification Theory to Information-Seeking Behavior." Journal of the American Society for Information Science 42, no. 6 (1991) 438–449.
• "Alienation theory: Application of a conceptual framework to a study of information among janitors." Reference Quarterly 29, no. 3 (1990) 355.
• "Channels to a Larger Social World: Older Women Staying in Contact with the Great Society." Library and Information Science Research 13, no. 3 (1991) 281–300.
• The information world of retired women. New York: Greenwood Press, 1992.
• "The Role of Mentorship in Shaping Public Library Leaders." Library Trends 40, no. 3 (1992) 492–512.
• s Pendleton, Victoria. "Knowledge Gap, Information-Seeking and the Poor." Reference Librarian 49-50 (1995) 135–145.
• "The Impoverished Life-World of Outsiders," Journal of the American Society for Information Science 47, no. 3 (1996) 193–206.
• s Pendleton, Victoria. "Small World Lives: Implications for the public library." Library Trends. 46, no. 4 (1998) 732.
• s Huotari, Maija-Leena. "Using everyday life information seeking to explain organizational behavior." Library & Information Science Research 23, no. 4 (2001) 351–366.
• s Burnett, Gary and Michele Besant. "Small Worlds: Normative behavior in virtual communities and feminist bookselling." Journal of the American Society for Information Science and Technology 52, no. 7 (2001) 536–547.
• s Dawson, E. Murrell. "Reference group theory with implications for information studies: a theoretical essay." Information Research: an international electronic journal 6, no. 3 (2001) 105.