Působnost

Působnost právní normy upravuje v jakém rozsahu se právní norma používá a rámcově tak vymezuje možnosti její aplikace. Rozlišujeme čtyři hlavní měřítka působnosti:

• prostorová nebo místní působnost - upravuje působnost normy v rámci fyzického prostoru. Může se jednat například o celostátní působnost nebo lokální působnost pro konkrétní obci. S místní působností souvisí i suverenita státu, kdy ostatní země nejsou oprávněny upravovat právo na území daného státu s výjimkou schválených mezinárodních smluv.
• časová působnost - souvisí především s platností a účinností právní normy a vymezuje tak její používání v čase. Také souvisí s otázkou retroaktivity práva, která je nežádoucí - normy by měli být závazné pouze s výhledem do budoucna a ne zpětně.
• personální nebo osobní působnost - určuje na koho se norma vztahuje a kdo se jí musí řídit. Řeší mimo jiné otázky rovnosti před zákonem nebo například právní imunity
• věcná působnost - řeší vlastní téma, kterého se norma týká a které upravuje, věnuje se například skutkové podstatě trestného činu

S pojmem působnost souvisí i termíny přenesená působnost, kdy samospráva obcí a krajů může řešit záležitosti státní správy, a samostatná působnost, kdy samospráva obcí a krajů řeší záležitosti vlastního území sama, nikoliv na základě zadání státní správy.