Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)

Úvod

Zóna nejbližšího vývoje

Popis teorie

Tento termín zavedl ruský psycholog Lev Semjonovič Vygotsky (1896-1934). Vygotsky vycházel z toho, že období, kdy se dítě blíží k nové vývojové etapě, ale dosud jí nedosáhlo, může za určitých podmínek dosáhnout novou vývojovou etapu snadněji, především za pomoci dospělého, než by tomu bylo při spontánním vývoji. Zóna nejbližšího vývoje pak vyjadřuje vzdálenost mezi aktuální úrovní výkonu neboli současnou schopností dítěte řešit určitý úkol a potenciální vývojovou úrovní. Tuto vzdálenost je možné překonat spoluprací dítěte s dospělým např. s učitelem. "Tím (především řízené) učení pomáhá vývoji, táhne vývoj, urychluje vývoj. Zóna nejbližšího vývoje má bezprostřednější význam pro dynamiku intelektuálního vývoje než aktuální úroveň jejich vývoje. V dětském věku je dobré jen takové učení a vyučování, které předbíhá vývoj, vede vývoj za sebou." Tato koncepce vzbuzovala pozornost nejen v bývalém Sovětském svazu, ale například i v USA.

Vzdělávání a zóna nejbližšího vývoje

Vygotskyho práce, týkající se zóny nejbližšího vývoje výrazně přispěla k oblasti vzdělávání a jsou použita při vývoji věku odpovídající učební plán a techniky.

Pochopení, co děti jsou schopny dosáhnout samy, stejně jako to, co jsou schopni dosáhnout s pomocí dospělého, mohou pedagogové vypracovat plány pro výuku dovedností v co nejefektivnějším způsobem, dát studentům postupné uvolňování odpovědnost plnit úkoly samostatně. Tento proces se označuje jako "lešení", což jakým způsobem dospělí pomáhá dítěti či studenta přejít z neschopnosti plnit úkol, jsou schopni učinit prostřednictvím vedení, interakce a otázky.

Příklady běžného výzkumu

- Student je schopen provádět nějaké úkoly společně s učitelem nebo rodičem, ale je frustrovaný při plnění úkolu sám. Tím, že vede žáka k použití nástroje a strategie, a klást otázky o tom, proč on/ona používá každý nástroj nebo strategie, aby student byl schopen opevnit znalosti a nakonec to udělá samostatně.

- Mladý řidič je schopen efektivně řídit dopředu a dozadu, ale nedokáže paralelně zaparkovat. Prostřednictvím cílené vedení od učitele, je ten řidič schopen se naučit parkovat.

Použité zdroje

KOLÁŘ, Zdeněk. Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 192 s. ISBN 978-80-247-3710-2.

http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2010_Zavrel/INDEX.HTM

Související literatura a odkazy

• Brown, A. L., Ferrara, R.: Diagnosing Zones of Proximal Development. In: Wertsch, J. (Ed.), Culture, Communication, and Cognition: Vygotskian Perspectives. New York, Cambridge Univ. Press, 1985, s. 62–81.

• Kozulin, A., Ageyev, V., Miller, S., Gindis, B. (Ed.): Vygotsky´s Educational Theory in Cultural Context. Cambridge, Cambridge Univ. Press, 2003.

• Wertsch, J. V. (1984), The zone of proximal development: Some conceptual issues. New Directions for Child and Adolescent Development, 1984: 7–18. doi: 10.1002/cd.23219842303.