Ellisův model informačního chování

1 Ellisův model informačního chování

Modely informačního chování se snaží popsat a objasnit procesy při hledání informací a také okolnosti, které hledání ovlivňují.
Jedním z modelů Informačního chování je Ellisův model informačního chování, který je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování. Kognitivní přístup sjednocuje tradiční a na uživatele orientovaný přístup. Je to posun od technických, mechanických a na dokument orientovaných pohledů k interaktivnímu, založenému na „real-life“ výzkumu.
Od 80. let 20. století lze sledovat přesun od přístupu v jehož centru stojí systém, k přístupu, kde v centru stojí uživatel, což bylo doprovozeno také přesunem od kvantitativních metod k metodám kvalitativním. S těmito změnami jsou spojena jména Davida Ellise, Brendy Dervin, Carol Collier Kuhlthau a Toma Wilsona, a jejich výzkumy informačního chování a informačních potřeb a také ve větší míře snahy o modelování informačního chování. (Wilson, 1999)
Informační chování při vyhledávání informací ukazuje, jak lidé postupují při vyhledávání a využívání informací. To je viděné jako účelné hledání, a jako důsledek potřeby dojít do nějakého cíle. Je to mikroúroveň použitého chování hledačem v interakci s informačním systémem. Ellis(1989) a Ellis)1993 podrobně popsal model Informačního chování, který je založený na empirickém výzkumu a byl testován na studii chování sociálních vědců při hledání informací, sledováním výzkumníků z řad fyziků a chemiků a výzkumních pracovníků v průmyslové firmě Model není vysvětlován jako diagramový model a výraz „etapy“ nahrazuje výrazem „prvky“. Ellisův model je rozdělen dojednotlivých prvků. Vzájemné vztahy a interakce prvků v každém vzorku vyhledávání, budou záviset na jedinečných okolnostech aktivit vyhledávání informací dotyčné osoby v daném okamžiku. Zahájení – prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako je dotazování chytrého kolegy Řetězení – sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení známých položek pomocí citačních indexů Prohlížení – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání Rozlišování – používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování množství získaných informací Monitorování – udržet současnou vnímavost při vyhledávání Extrakce – selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací Ověření – kontrola důvěrohodnosti informací Závěr – spojení částečných závěru do finálního závěru U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje. Ověření, by mělo být předposledním prvkem. Extrakce musí navázat na prohlížení. Prohlížení, řetězení monitorování jsou vyhledávající postupy, rozlišování je proces filtrace
.

2 Příklady použití Eliisova modelu informačního chování

"text"

2.1 První příklad (výzkum)

"text"

2.2 Druhý příklad (výzkum)

"text"

2.3 Třetí příklad (výzkum)

"text"