Allen Kent

Allen Kent
Datum a místo úmrtí
	ženatý (Rosalin Kossoff)4 dcery
	{{{obcanstvi}}}
Vzdělání
Pracoviště
Známý pro

Allen Kent se narodil 24. října 1921 v USA, do Informační vědy je zapojen od roku 1945 až do současnosti a je považován za průkopníka v této oblasti. Je emeritním profesorem na University of Pittsburgh, kde také založil Katedru informační vědy. Z univerzity odešel s hodností profesora Význačných služeb.

Život

Rodiče Samuel Kaslofsky a Anna Begun Kaslofsky, byli polští přistěhovalci židovského původu. Příjmení si jejich syn změnil po pracovní schůzce na popud  prezidenta společnosti American Agricultural Chemicals z New Yorku. Po schůzce se dohodnul s rodiči a jméno si změnil. Jak se vyjádřil v rozhovoru pro … netuší, zda změna jména měla v konečném důsledku vliv na jeho kariéru.

 Se svou ženou Rosalin Kossoff Kent se seznámil na pravidelném setkání občanů v židovském centru, kde se setkávali nejen mladí lidé židovského původu. Vzali se v Rochesteru, státu New York, a to 24. ledna 1943, kam byl Allen během vojenské služby převelen. Se svou manželkou má celkem 4 děti.

Studium

Jako předmět svého studia na vysoké škole si zvolil chemii, ačkoliv jeho velkou láskou vždy byla matematika. Jak se sám vyjádřil, studium společenských věd jej příliš nezajímalo. Vybral si školu a bez přijímacích zkoušek (v té době se přijímalo podle známek ze střední školy) nastoupil na universitu. V únoru roku 1938 tedy začal se svým studiem na státní škole City University of New York (CUNY). Roku 1942 svá studia úspěšně zakončil promocí.

Během studia si přividělával především na to, aby měl prostředky na učebnice, jež na rozdíl od studia musel platit. Živil se jako Bell boy, v Catskillském Grandhotelu, kde nosil hostům zavazadla, pronajímal pinballové hrací stoly a v roce 1938 vykonával pozici shelf readera v knihovně univerzity, kde studoval. Pracovní náplní shelf readera bylo procházet regály s knihami a kontrolovat, zda jsou knihy správně řazeny podle označení. Podle jeho vlastních slov, se jednalo o nejnudnější práci, jakou kdy vykonával a často při ní usínal.

Jako spousta jeho vrstevníků též využíval služeb agentury NYA (National Youth Administration) jež pomáhala najít vzdělání a příležitostnou práci mladým lidem ve věku od 16 – 25 let. Zde měl 2 práce, první z nich byla překladatelská činnost pro německého chemika, jemuž překládal knihu z jeho rodného jazyka do angličtiny, druhou byla pozice lékárnického učně ve Flushing Hospital New York. Později byl z personální agentury NYA propuštěn, když byl přistižen při řízení auta (nepředpokládalo se totiž, že by měl prostředky na vlastní vůz).

Kariéra

Jeho první prací byla funkce kontrolora objednávek materiálu pro War Department (US), kde například kontroloval plamenomety. Odtud byl povolán do Rochesteru (NY), kde se následně žení.

1945

Je povolán do Londýna, kde pro Air Documents Research Office pomáhá se zkoumáním materiálů ukořistěným nacistům v Peenemunde, jež se týkaly raketového výzkumu a výzkumu. Rok poté odchází v aktivní vojenské služby. Je mu nabídnuta funkce chemika v nově zakládané firmě, jejíž podnikatelským záměrem byla výroba sacharinu. Allen Kent však brzy zjistí, že kvůli hledání postupu pro výrobu sacharinu musí zdlouhavě procházet abecedně indexované spisy, bez toho aby je šlo efektivněji prohledávat.

Naučil se indexování a abstrakci během práce v Interscience publishers, Inc. v New Yorku, zde poprvé poznal J. W. Perryho, který se zabýval indexačními problémy. Toho pak následuje roku 1951 do Massachusetts Institute of Technology (M.I.T.) – Center for International Studies, zde byl A. Kent jmenován výzkumným pracovníkem. Spolu s J. W. Perrym se zaobírá problémem třídění informací, na které soudobé počítače nestačily. Neuměly totiž operovat na bázi znaků a sloužily především pro numerické operace. To se změnilo s příchodem principu děrných štítků za přičinění Hanse Petera Luhna. H.P. Luhn (pracovník IBM) vytvořil zařízení pro čtení děrných štítků, které umožňovalo vkládání dat, nezávisle na pozici či značícím poli. Pomocí děrných karet se pak na principu fotocitlivých buněk vyhledala odpovídající karta s informacemi.

Později se ustavil tým na M.I.T., jehož členy byli A.Kent, J.W.Perry a M.M.Berry. Tento tým se začal zabývat možnostmi kontrolovaného slovníku, který by sloužil pro vyhledávání jednotlivých parametrů dat. Odpovědí měl být projekt sémantického kódového slovníku. Toto vedlo k analýze vědeckých a technických termínů, jejímž důsledkem byl tesaurový kódovací systém, který umožňoval vyhledávání skrze dodatečné smyslové fazety (tj. bližší udání kategorií vyhledávané informace). Celý tým se v následujících letech přestěhoval na Battelle Memorial Institute. Zde se zabývají projektem na vytvoření mechanizovaného systému vyhledávání v Aberdeen Proving Grounds. A. Kent tu působil jako hlavní dokumentační inženýr. Měli poměrně volné pole působnosti, protože v té době byl obor zabývající se vyhledáváním informací v plenkách. Zabývali se především tím, jak správně naindexovat termíny, které by uživatele dovedly k požadované infromaci. Tedy zásadním úkolem, jak charakterizovat uložená dat(infromace) tak, aby byly uživatelem snadno nalezitelné. Řešením by mohl být jednotný dotazovací jazyk, jež by vyloučil nechtěnné či neužitečné (irelevantní) informace. Zabývali se proto zkoumáním slov, frází a jednotlivých syntaxí a jejich vlivem na dokument.

1955

 A. Kent a J. W. Perry se připojují ke Case Western Reserve University, kde spolu s J. H. Sherem vybudovali Centrum pro dokumentaci a komunikační výzkum (Center for Documentation and Communication Research - CDCR). A. Kent se zde stal profesorem knihovnictví, a nakonec se stal zástupcem ředitele.

Poté začnou zkušební program užitnosti mechanického vyhledávání pro obor metalurgie. To vede v roce 1955 k sestrojení vyhledávacího a třídícího stroje (Western Reserve University searching Selector), pracujícího na principu vkládání požadavků pomocí děrných štítků. Tento stroj byl schopen vyhledávat až 10 dotazů během jednoho vyhledávání ve své databázi pásek. Reserve University searching Selector byl pak komercializován společností General Electric Co. Pod názvy GE-250 a GE-225. Zajímavost: Vývoj třídícího a vyhledávacího stroje byl natolik zásadní záležitostí, že byl Allen Kent pozván na interview ze kterého vznikl článek v časopise Harper's Bazaar – A Machine That Does Research (roku 1952) V roce 1958, tedy po třech letech monitorování zkušebního projektu informačních služeb v metalurgii a samozřejmě za přispění stroje WRU, se ukázalo, že je použitelný i v praxi.

Užitím toho stroje pro komerční účely vznikly 2 služby, poskytované firmou General Electric. Uživatelé si formou korespondence žádali o zaslání dokumentů týkajících se různých vědních oborů. Jednalo se o služby:

1. retrospektivní služba - Vyhledávání starších informací uložených v archivech.
2. současné novinky - Klienti služby se zaměřením na současné dění si dopisovali o články určitého tématu a byly jim servírovány aktuální články o stáří ne delším než 2 týdny.
   V nabídce byla dokonce i celé předpřipravené balíky vztahující se k určenému tématu a samozřejmě i bibliografické záznamy.

1958

Za podpory senátora Huberta H. Humphreyho dal Allen Kent podnět k vybudování národního centra pro řízení vědeckých a technických informací.

V září a říjnu roku 1958 odjíždí služebně do bývalého SSSR, aby se infromoval o nových trnadech v šíření vědecké dokumentace. Šlo o porovnání výsledků práce informačního vyhledávání dvou zemí (USA a SSSR). Přesto, že panovala rivalita mezi USA a SSSR, během jeho pracovního pobytu mu byl umožněn přístup k vědecké dokumentaci a mohl tak porovnat úroveň šíření vědeckého materiálu obou států. Byl dobře přijat zajména proto, že sovětští kolegové znali jeho publikace, které v SSSR vycházely. Při rozhovoru pro NCJW (National Council of Jewish Women) se jej modrátorka zeptala, jaký byl rozdíl mezi americkou a sovětskou dokumentací. Odpověděl tehdy: “Byly jako noc a den“. Své zážitky ze zahraniční služební cesty popisuje v článku Soviet documentation. Během služební cesty navštívil i centrální instituci pro vědeckou dokumentaci Institute of Scientific Information of the Academy of Science of the U.S.S.R. v Moskvě. Tato centrála sbírala obrovská kvanta vědeckého materiálu, který uchovávala ve formě mikrofiší a mikrofilmů a dále jej šířila mezi vědeckou obec. Jendalo se o tisíce vědeckých publikací.

Po návratu do USA začal Allen Kent pilotním programem zaštítěným Centrem pro dokumentaci a výzkum komunikace (center for Documentation and Communication Research, WRU), jenž měl sloužit pro detailní analýzu a šíření vzdělávacího materiálu, jehož poptávka byla založena na poždavcích a zájmech uživatelů. Primárním cílem bylo vyzkoušet první velký mechanizovaný vyhledávací systém v oblasti , která není tak náročná, jako sféra vědeckého výzkumu a vývoje. Proto se tedy program soustředil na systém vzdělávací.

1962 Allen Kent publikoval svou první učebnici informačního vyhledávání (jež byla přeložena do několika jazyků).

1963

Odchází A.Kent na University of Pittsburgh aby vybudoval Centrum systémů pro dostupnost vědomostí (Knowledge Availability Systems Center). Poté se seznámil s dr. Staffordem Warrenem, asistentem prezidentů (J.F.K. a Lyndona Johnsona), který jej přesvědčil ke spolupráci na tvorbě Národního Knihovnického Systému.

1964 se koná první z národních konferencí o infromačních technologiích, knihovnické automatizaci a sdílení zdrojů. Tématem zahájení se stávají na popud tehdejšího kancléře Edwarda H. Lichtfielda „Systémy k dosažení vědomostí“ (Knowledge avilibility systems). Čestnými doktoráty byli vyznamenáni informační vědci: Claude Elwood Shannon, Warren Weaver, Shiyali Ramamrita Ranganathan, Sir Charles Snow a Quincy Mumford.

O rok později je uveden první díl Encyklopedie knihovnictví a infromační vědy. Původně měla mít 9 dílů, postupem času se však rozrostla na 35 svazků (dílo obsahuje více než 20 000 stran a má více než 1300 přispěvatelů celosvětově)

Mezi lety 1967 a 1970 je předsedou Národní poradenské komise pro informační systémy  v národním institutu neurologických chorob.

Od roku 1969 jmenován ředitelem kanceláře komunikačních programů (zodpovídali se mu Director of Libraries a také Director of  Academic Computer Center.) Byl též předsedou Výkonné komise počítačového centra a Universitních knihoven. V roce 1970 zde založil Katedru Informační vědy. Založil interdisciplinární doktorský studijní program v oblasti informační vědy a byl jeho předsedou 11 let (1969 - 1980). Poté od roku 1976 působil jako Profesor.

1971 - 1974 působil jako předseda správní rady EDUCOM - v v té době byl presidentem USA Henry Chauncey

1975 - 1981 koeditoval s Jackem Balzerem a Albertem Holzmanem 16. díl Encyklopedie počítačové vědy technologie

1985 vyvíjí výukový program v telekomunikacích

1986 iniciátor Encyklopedie mikropočítačů.

V současné době Allen Kent zastává funkci Distinguished Service Proffesor Emeritus (význačný emeritní profesor)v programu GIST (Graduate Information Science and Technology)na University of Pittsburgh.

Přínos pro informační vědu

• Zásluhou Allena Kenta vznikla na University of Pittsburgh Department of Information Science - které vzdělává stále nové generace informačních pracovníků.
• Velikého významu měla mimo jiné i spolupráce A. Kenta s J. W. Perrym na vývoji vyhledávacích a třídících zařízení, pracujících na principu vkládání dat prostřednictvím děrných štítků (o těchto strojích napsal také učebnici Textbook on mechanized information retrieval). Allen Kent také pomohl J.W.Perrymu sestrojit informační vyhledávací stroj na principu spínajících se relé.
• Na School of Information Science na University of Pittsburgh vznikla cena The Allen Kent Award, kterou každoročně universita vyznamenává své absolventy, za vynikající přispění do programu GIST (Graduate Information Science and Technology). Allen Kent na Pittsburgské universitě působí jako význačný emeritní profesor.

Zajímavosti

1. Vlasy A. Kentovi údajně podle jeho slov vypadaly po léčbě v období jeho vojenského výcviku (na pozici leteckého navigátora). Bylo to v období druhé světové války a penicilin byl nedostatkovým zbožím. Proto byl léčen sirnými medikamenty.
2. Spouštěcím mechanismem úmyslu zřídit Centrum pro sběr a šíření vědeckých materiálů bylo roku 1957 vypuštění sovětské sondy Sputnik. To dokazovalo jistý pokrok, či spíše náskok, který měl bývalý sovětský svaz co se týče vědecké komunikace a šíření materiálů vývoje a výzkumu.
3. Své původní jméno si na A. Kent změnil po dohodě s rodiči, po rozhovoru s budoucím zaměstnavatelem (prezidentem Americal Agricultural Chemicals NY). Ten mu říkal, že v jejich pobočce pracuje již několik poláků s podobným jménem. Kent se rozhodl změnit jméno, netušil ani v nejmenším, jestli to nakonec mělo vliv na jeho kariéru.
4. Jeho žena nedodělala vysokou školu, protože od mládí jej následovala na jeho služebních cestách.
5. K zájmu o třídění a vyhledávání informací ho přivedla mimo jiné zkušenost, kdy mu byla nabídnuta pozice chemika ve firmě, jež se chtěla zabývat výrobou sacharinu. Kent zjistil, že zjistit informace potřebné pro produkci sacharinu je velice složité.
6. Na M.I.T. pracoval na projektech pro CIA (tato americká zpravodajská gentura si vybrala M.I.T pro své výzkumné účely).
7. Po základním výcviku na navigátora (během vojenské služby) nakonec nebyl nasazen do boje, což mu nejspíš zachránilo život. Protože z jeho výcvikové skupiny se vrátilo z misí jen velmi málo lidí.

 

Bibliografie

• Interviews with Dr. Anthony Debons and Dr. James Williams.

• Who's Who in Library and Information Services; Lee, Beran, Whiteley (1982).

• The On-Line Revolution in Libraries; Kent, Galvin.

• Electronic Information Handling; Kent.

• Information Analysis and Retrieval; Kent.

• The Structure and Governance of Library Networks; Kent, Galvin.

• Information Science: Media Implications of the New Means of Information Organization; Kent.

• Textbook on mechanized information retrieval - učebnice mechanizovaného vyhledávání informací pro studenty informační vědy, vydaná roku 1962. Převážně zaměřena na zařízení, u kterých jsou vstupní instrukce zadávány pomocí děrných štítků. Učebnice se zabývá technologií, postupem uživání i historickým vývojem vyhledávacích zařízení.

• The russians have a machine for it, a review – článek napsal s Jamesem W. Perrym, v tomto článku srovnává současnou situaci technologie vyhledávacích strojů na bázi mikrofilmů, jež jsou ovládány vložením děrovaných štítků. Tvrdí, že stroje americké jsou vyspělejší než ruské, ale je to podle něj jen relativní záležitost. Obě země, jak USA , tak tehdejší Sovětský svaz, se potýkali zejména s problémem vývoje vyhledávacího jazyka, který by spojil uložený obsah s předpokládanými požadavky uživatele.
• Soviet documentation – je to vlastně reportáž A. Kenta ze služební cesty do bývalého SSSR na podzim roku 1958. A. Kent se tu jako odborník na informační systémy a systémy třídění a vyhledávání informací seznámil s pokroky a trendy na poli informační vědy a vědeckého šíření informací. Součástí návštěvy byla prohlídka centrálního institutu pro vědeckou dokumentaci.
• The online revolution in libraries, 1969- „Souhrn vývoje za celá desetiletí, představuje ucelenou a radikální změnu, s novou možností výzev.“

Externí odkazy

• School of Information Science - Hall of Fame (anglicky)

• Encyclopedia Of Library And Information Science (anglicky)

• Pittsburgh and Beyond> The Experience of the Jewish Community, Oral history project (anglicky)

• Soviet documentation [2] (anglicky)

• Student Awards (anglicky)