Dotazníková šetření

Z WikiKnihovna

Survey research

Při tvorbě vědeckých projektů je pro tvůrce projektu důležitá výzkumná otázka, která provází celý projekt. Během práce dochází k mnoha otázkám a chybějícím informacím, které se musí nějakým způsobem získat. Existuje řada způsobů a metod, jakými se zjišťují informace od širší veřejnosti, které potřebujeme k ověření si dosavadních informací, ke sběru nových údajů či k potvrzení svých domněnek, které jsou klíčové v daném projektu. Jednou z cest jak získat informace k výzkumu je dotazování.

Dotazování je pokládání otázek dotazovaným (respondentům). Z jejicPři tvorbě vědeckých projektů je pro tvůrce projektu důležitá výzkumná otázka, která provází celý projekt. Během práce dochází k mnoha otázkám a chybějícím informacím, které se musí nějakým způsobem získat. Existuje řada způsobů a metod, jakými se zjišťují informace od širší veřejnosti, které potřebujeme k ověření si dosavadních informací, ke sběru nových údajů či k potvrzení svých domněnek, které jsou klíčové v daném projektu. Jednou z cest jak získat informace k výzkumu je dotazování. Dotazování je pokládání otázek dotazovaným (respondentům). Z jejich odpovědí řešitel projektu získává žádoucí primární údaje. Podle kontaktu s dotazovaným se rozlišují jednotlivé techniky dotazování, a to osobní, telefonické, písemné a elektronické. Dotazování se používá jak při kvalitativních, tak i kvantitativních výzkumech. Dotazování může probíhat různými způsoby a každý typ dotazování klade specifické požadavky na konstrukci samotného dotazníku.

Dotazníková šetření jsou jedny z nejčastějších metod sběru dat. Důvodů je celá řada:

  • relativně nízké nároky na čas a finance,
  • menší náročnost na počet výzkumníků,
  • opakované použití dotazníku,
  • určitá míra anonymity,
  • reprezentativita výsledků a vysoká standardizace umožňující statistickou analýzu dat.

Použití dotazníků sebou ovšem nese i jistá rizika:

  • měření názorů a postojů, ne skutečného chování,
  • lidé nejsou nuceni sdělovat, co opravdu dělají, ale co si pouze myslí, že by mělo být správně
  • určité zkreslení kvůli dobrovolnosti odpovídat (vždy odpoví pouze ten, kdo chce).

I přes výše uvedená rizika si tento typ výzkumu vybírá stále největší procento autorů výzkumných prací.

U dotazníkového šetření je velice důležité nepodcenit žádnou z etap v průběhu celého šetření.

  1. Příprava dotazníkového šetření
  2. Zpracování a analýza dat
  3. Interpretace a prezentace výsledků


Příprava dotazníkového šetření

Osobní dotazování

Telefonické dotazování

Písemné dotazování

Elektronické dotazování

Zpracování a analýza dat

Interpretace a prezentace výsledků

Příklady využití v ISK