Zúčastněné pozorování

Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stvau prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.. K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.

Základní charakteristika

Zúčastněné pozorování řadíme mezi tzv. kvalitativní metody, ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, který musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment, následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.

skryté x otevřené

Výhody metody

Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu, dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce. Pozorování také probíhá nejčastěji v přirozeném prostředí, závěry z výzkumu proto bývají opravdu vypovídající. Protože v průběhu pozorování dochází k analýze dat, může výzkumník okamžitě reagovat na nejrůznější situace (neočekávané změny, úprava předchozích výzkumných domněnek apod.).

Nevýhody metody

Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech. Jako značná nevýhoda se v některých případech může jevit malá míra standardizace tohoto druhu výzkumu, výsledky také není vždy možné generalizovat na větší část populace. Místy jsou rovněž kladeny velké nároky na výzkumného pracovníka. Právě na něm často závisí celé pozorování, je tedy potřeba vybrat osobu s dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, snadno by mohlo dojít k ovlivnění celého pozorování výzkumníkem a jeho osobními preferencemi. Pozorování mají často longitudinální charakter - jsou časově i finančně náročné.

Zdroje

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6. STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.