Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání): Porovnání verzí
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
Kvantitativní výzkumníci považují lidské chování za determinované a tudíž měřitelné a předpověditelné. Kvalitativní výzkumníci lidské chování nahlížejí jako výsledek svobodných rozhodnutí.<ref name="Hendl1"></ref> | Kvantitativní výzkumníci považují lidské chování za determinované a tudíž měřitelné a předpověditelné. Kvalitativní výzkumníci lidské chování nahlížejí jako výsledek svobodných rozhodnutí.<ref name="Hendl1"></ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Metodologie == | ||
| + | Kvantitativní výzkum je založen na deduktivním přístupu – z teorie jsou vyvozovány hypotézy, které jsou poté prostřednictvím sebraných dat testovány. Kvalitativní typ výzkumu je založen na induktivní logice, kdy na počátku výzkumného procesu je sběr dat, v nichž výzkumník pátrá po pravidelnostech, na jejichž základě poté formuluje své teorie či hypotézy.<ref name="Disman"></ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Vzorem pro kvantitativní typ výzkumu jsou metody přírodních věd. Metodologie kvantitativního výzkumu je výrazně strukturovaná a využívá statistické metody. Kvalitativní přístup je pružnější a méně atomizovaný. I v průběhu výzkumu jsou činěna rozhodnutí, jak by se mělo postupovat dále. Lze také měnit výzkumné otázky či hypotézy.<ref name="Disman"></ref><ref name="Hendl2">HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 8073670402.</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Kvalitativní výzkumníci typicky pracují s malým množstvím případů. Pozorované případy jsou však studovány do hlouby, je zkoumáno mnoho jejich proměnných. Setkáváme se zde tedy se silnou redukcí počtu sledovaných jedinců, v důsledku čehož je zobecnění zjištěných výsledků na celou populaci problematická. | ||
| + | Kvantitativní výzkumy sledují velké množství případů, ovšem jen málo jejich vlastností. Dochází zde k výrazné redukci počtu sledovaných proměnných a vztahů mezi nimi. Výsledky výzkumů lze snadno generalizovat na celou populaci.<ref name="Disman"></ref><ref name="Ragin"></ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Kvantitativní výzkum vyžaduje silnou standardizaci, která mu zajišťuje vysokou reliabilitu. Standardizace ale také vede k výrazné redukci množství zjišťovaných informací, což způsobuje poměrně nízkou validitu výzkumů. | ||
| + | V kvalitativním výzkumu je standardizace jen slabá, a proto má kvalitativní výzkum nižší reliabilitu než výzkum kvantitativní. Nízká úroveň standardizace kvalitativního výzkumu a menší počet transformací, kterými získávané informace procházejí, mu však zajišťují vysokou validitu.<ref name="Disman"></ref> | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 21. 12. 2011, 23:37
Autor: Veronika Víšková
Klíčová slova: kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum
Synonyma: pozitivistický, experimentální, empiricko-analytický výzkum; konstruktivistický, interpretativní, reflexivní výzkum
Související pojmy:
- nadřazené - společenskovědní výzkum
- podřazené - experiment, zúčastněné a nezúčastněné pozorování, rozhovor, analýza dokumentů
Kvantitativní a kvalitativní výzkum jsou základními typy společenskovědního výzkumu. Podle Dismana[1] jsou tyto přístupy přes své rozdíly vzájemně komplementární, doplňují se. Kvalitativní výzkum pomáhá porozumět sociální realitě a kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění.
Základní charakteristika
Kvantitativní výzkum se také označuje jako tradiční, pozitivistický, experimentální nebo empiricko-analytický.[2] Zaměřuje se na hledání vztahů mezi dvěma či více proměnnými a na ověřování platnosti teorií pomocí testování z těchto teorií vyvozených hypotéz.[1]
Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním.[2] Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [1, s. 285] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Jeho cílem je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému, porozumění lidem v různých sociálních situacích a jejich interpretacím těchto situací.[2][3]
Kvantitativní výzkumník chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě jejího prožívání konkrétními jednotlivci.[2]
Kvantitativní výzkumníci považují lidské chování za determinované a tudíž měřitelné a předpověditelné. Kvalitativní výzkumníci lidské chování nahlížejí jako výsledek svobodných rozhodnutí.[2]
Metodologie
Kvantitativní výzkum je založen na deduktivním přístupu – z teorie jsou vyvozovány hypotézy, které jsou poté prostřednictvím sebraných dat testovány. Kvalitativní typ výzkumu je založen na induktivní logice, kdy na počátku výzkumného procesu je sběr dat, v nichž výzkumník pátrá po pravidelnostech, na jejichž základě poté formuluje své teorie či hypotézy.[1]
Vzorem pro kvantitativní typ výzkumu jsou metody přírodních věd. Metodologie kvantitativního výzkumu je výrazně strukturovaná a využívá statistické metody. Kvalitativní přístup je pružnější a méně atomizovaný. I v průběhu výzkumu jsou činěna rozhodnutí, jak by se mělo postupovat dále. Lze také měnit výzkumné otázky či hypotézy.[1][4]
Kvalitativní výzkumníci typicky pracují s malým množstvím případů. Pozorované případy jsou však studovány do hlouby, je zkoumáno mnoho jejich proměnných. Setkáváme se zde tedy se silnou redukcí počtu sledovaných jedinců, v důsledku čehož je zobecnění zjištěných výsledků na celou populaci problematická.
Kvantitativní výzkumy sledují velké množství případů, ovšem jen málo jejich vlastností. Dochází zde k výrazné redukci počtu sledovaných proměnných a vztahů mezi nimi. Výsledky výzkumů lze snadno generalizovat na celou populaci.[1][3]
Kvantitativní výzkum vyžaduje silnou standardizaci, která mu zajišťuje vysokou reliabilitu. Standardizace ale také vede k výrazné redukci množství zjišťovaných informací, což způsobuje poměrně nízkou validitu výzkumů.
V kvalitativním výzkumu je standardizace jen slabá, a proto má kvalitativní výzkum nižší reliabilitu než výzkum kvantitativní. Nízká úroveň standardizace kvalitativního výzkumu a menší počet transformací, kterými získávané informace procházejí, mu však zajišťují vysokou validitu.[1]
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 8024601397.>
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. 278 s. ISBN 8024600307.>
- ↑ 3,0 3,1 RAGIN, Charles C. Constructing social research: the unity and diversity of method. Thousand Oaks: Pine Forge Press, 1994. 194 s. ISBN 0803990219.
- ↑ HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 8073670402.
