Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání): Porovnání verzí
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Veronika Víšková '''Klíčová slova:''' kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum '''Synonyma''': pozitivistický, experimentální, empiricko-analyt...) |
|||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| − | Kvantitativní a kvalitativní výzkum jsou základními typy společenskovědního výzkumu. Podle Dismana <ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 8024601397.></ref> jsou tyto přístupy přes své rozdíly vzájemně komplementární, doplňují se. Kvalitativní výzkum pomáhá porozumět sociální realitě a kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění. | + | |
| + | Kvantitativní a kvalitativní výzkum jsou základními typy společenskovědního výzkumu. Podle Dismana<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 8024601397.></ref> jsou tyto přístupy přes své rozdíly vzájemně komplementární, doplňují se. Kvalitativní výzkum pomáhá porozumět sociální realitě a kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Základní charakteristika == | ||
| + | Kvantitativní výzkum se také označuje jako tradiční, pozitivistický, experimentální nebo empiricko-analytický.<ref name="Hendl1">HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. 278 s. ISBN 8024600307.></ref> Zaměřuje se na hledání vztahů mezi dvěma či více proměnnými a na ověřování platnosti teorií pomocí testování z těchto teorií vyvozených hypotéz.<ref name="Disman"></ref> <br> | ||
| + | Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním.<ref name="Hendl1"></ref> Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [[#Literatura|[1, s. 285]]] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Jeho cílem je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému, porozumění lidem v různých sociálních situacích a jejich interpretacím těchto situací.<ref name="Hendl1"></ref><ref name="Ragin">RAGIN, Charles C. Constructing social research: the unity and diversity of method. Thousand Oaks: Pine Forge Press, 1994. 194 s. ISBN 0803990219.</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Kvantitativní výzkumník chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě jejího prožívání konkrétními jednotlivci.<ref name="Hendl1"></ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Kvantitativní výzkumníci považují lidské chování za determinované a tudíž měřitelné a předpověditelné. Kvalitativní výzkumníci lidské chování nahlížejí jako výsledek svobodných rozhodnutí.<ref name="Hendl1"></ref> | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 21. 12. 2011, 23:29
Autor: Veronika Víšková
Klíčová slova: kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum
Synonyma: pozitivistický, experimentální, empiricko-analytický výzkum; konstruktivistický, interpretativní, reflexivní výzkum
Související pojmy:
- nadřazené - společenskovědní výzkum
- podřazené - experiment, zúčastněné a nezúčastněné pozorování, rozhovor, analýza dokumentů
Kvantitativní a kvalitativní výzkum jsou základními typy společenskovědního výzkumu. Podle Dismana[1] jsou tyto přístupy přes své rozdíly vzájemně komplementární, doplňují se. Kvalitativní výzkum pomáhá porozumět sociální realitě a kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění.
Základní charakteristika
Kvantitativní výzkum se také označuje jako tradiční, pozitivistický, experimentální nebo empiricko-analytický.[2] Zaměřuje se na hledání vztahů mezi dvěma či více proměnnými a na ověřování platnosti teorií pomocí testování z těchto teorií vyvozených hypotéz.[1]
Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním.[2] Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [1, s. 285] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Jeho cílem je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému, porozumění lidem v různých sociálních situacích a jejich interpretacím těchto situací.[2][3]
Kvantitativní výzkumník chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě jejího prožívání konkrétními jednotlivci.[2]
Kvantitativní výzkumníci považují lidské chování za determinované a tudíž měřitelné a předpověditelné. Kvalitativní výzkumníci lidské chování nahlížejí jako výsledek svobodných rozhodnutí.[2]
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 8024601397.>
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. 278 s. ISBN 8024600307.>
- ↑ RAGIN, Charles C. Constructing social research: the unity and diversity of method. Thousand Oaks: Pine Forge Press, 1994. 194 s. ISBN 0803990219.
